• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Mozolín: Z kopce na ně shlíží staroslavná Budeč

Dobře udržovaný rybník a nově rekonstruovaný mlýn patří mezi nejhezčí partie Mozolína. Foto Zdeněk Tvrdek

Mozolín. Kde to, proboha, je? Jde o malou osadu, nalézající se asi sto metrů od Zákolan. Kdysi byla součástí politického okresu slánského, od Slaného není daleko, turistickou vycházku do tohoto krásného koutu přírody lze jen doporučit.

Naše putování začalo na slánském autobusovém nádraží, kde jsme nasedli do autobusu, jehož konečnou stanicí byla Koleč. Což se nám hodilo, neboť jsme mířili do Mozolína, který pod Koleč patří. Na obecním úřadě nám paní účetní poradila na koho se v Mozolíně obrátit. Odkázala nás na manžele Pekárkovy, jedny z tamních starousedlíků a pamětníků. Také poradila, abychom šli zkratkou, polní cestou před kopec. Dostaneme se nejdříve do osady Týnec, asi dvě stě metrú od něj je Mozolín. Přítomný opravář počítačové techniky škodolibě poznamenal, abychom si vzali gumovky… Riskli jsme to a pustili se zkratkou.

Opravář asi polní cestu do Mozolína nezná, byla suchá a hlavně zatravněná. Šlo se nám jako po koberci. Byť únor, krajina plná slunce. Na kameni se vyhříval motýl. Jsou to ale divy přírody. Únor a létají motýli!

 Jen jsme vyšli na kopec naskytla se nám nádherná podívaná. Hluboké údolí se zalesněnými stráněmi, z vrcholu té protější na nás shlížela věž staroslavného budečského kostela. Za chvíli už se při cestě objevily domky osady Týnec. Těžko najdete dvě osady tak blízko sebe. Mají to k sobě asi 200 metrů.

 Mozolín má zhruba dvacet dobře udržovaných domů, některé prozrazují, že je nepostavil chudák. Vedle úzké asfaltky, chráněn shrbenými vrbami se klikatí Zákolanský potok. Jeho vody plní i rybník na kraji osady. Hned za ním novotou svítí právě rekonstruovaný bývalý Štulíkův mlýn.

To již jsme u manželů Pekárkových a pan Karel, dřívější výborné levé křídlo fotbalistů Sokola Zákolany, nás informuje, jak se v Mozolíně žije.

Proč Mozolín? Měli snad jeho dřívější obyvatelé ruce samý mozol? Prý tomu tak bylo. Prvotní sídla si zde vybudovali lidé, jejichž údělem byla tvrdá dřina a z ní věčné mozoly. Byli poddanými pánů z Budče. Nicméně, jakoby odkaz předků, zvyklých pořád něco dělat, tady natrvalo zakotvil. Nikde nevidíš zanedbané stavení, nepořádek, všude čisto, zahrádky připravené na jaro. Paní Pekárková spočítala, že v osadě ve zhruba dvaceti domech žije 35 stálých obyvatel a 10 chalupářů. Bydlí tady i Jiří Pekárek (jen shoda jmen s Karlem Pekárkem), prezident lékařské stomatologické komory; spolu s Marií Pavlíkovou dávají do pořádku zmíněný mlýn a pečují o rybník. V létě se v  jeho blízkosti objevuje plno divokých kachen.

Dokud byli zdejší obyvatelé práceschopní, jezdili za zaměstnáním hlavně do kladenské Poldovky, na nedaleké šachty nebo do Prahy. Spojení je i dnes dobré. Z blízkých Zákolan denně jezdí několik autobusů do Prahy, z tamního železničního nádraží se dostanete do nedalekých Kralup nebo Kladna. V Zákolanech je dobře zásobená prodejna Jednoty, maso je možné koupit v Kolči u vyhlášeného řezníka pana Javůrka.

Je divné, že Mozolín i Týnec patří pod Koleč, když je to do Zákolan podstatně blíž. Takhle je tomu ale už desítky let. „Dneska, alespoň těch několik dětí co v osadě jsou, mohou chodit do školy do Zákolan,“ říká pan Pekárek, „za dob našeho mládí jsme museli do Kolče. Tenkrát nás chodilo podstatně víc, v osadě žilo na třicet dětí. Bylo veselo. V Mozolíně nescházela ani hospoda s pěkným sálem kde se konala nejedna tancovačka.“ Možná by si některý z osadníků přál, aby patřili do blízkých Zákolan, ale většina si to nemyslí. Obecní úřad se o osadu dobře stará. Mají zde plyn, vodovod, všude telefon, pouliční osvětlení. Na nedávné schůzi obecního úřadu bylo dokonce hovořeno o možnosti v obou osadách vybudovat kanalizaci.

„Neměnil bych tohle místo za žádné jiné,“ svěřil se Karel Pekárek, zdejší rodák. Dnes již 74 letý pán si dívku svých snů našel v nedalekých Otvovicích, loni oslavili zlatou svatbu. Že je tento kraj v oblibě, dokazuje také skutečnost, že sídla si zde staví naši přední umělci. V Zákolanech v pěkném domě bydlí herečka Bára Štěpánová, v Otvovicích ve svém „orlím hnízdě“zpěvačka Lucie Bílá a blízko zřícenin hradu Okoř mají svoje stavení herec Jiří Krampol a zpěvák Petr Hapka. 

Jak se do Mozolína, do tohoto krásného údolí, dostanete? Protože naše putování propaguje zdravé cesty pěšky, doporučujeme tuto trasu: Slaný, Knovíz, Želenice, Třebusice, Koleč a zmíněnou polní cestou do Mozolína. Je to zhruba 12 až 14 km.

Zdeněk Tvrdek
01. 01. 1970, 01:00

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.