• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Motyčín: Cestička k Mayrovce již není ušlapaná…

Havlíčkovo náměstí ve Švermově patří do Motyčína. Foto Zdeněk Tvrdek

Kam se dnes vydáme? Přece do Švermova, jeho jedné poloviny, do Motyčína. Proč tam, když tato obec patří ke Kladnu? Jak jste již z našich putování poznali, směřujeme také do obcí, které dříve patřily do slánského velkého okresu. Do roku 1960 v něm byly i ulicí rozdělené obce Motyčín a Hnidousy. I přes to, že již tenkrát výrazně územně spojené s Kladnem. V roce 1945 se obě obce spojily pod názvem Švermov, od roku 1980 jsou součástí Kladna.

Pojďme tedy do Motyčína. Z Havlíčkova náměstí se vydáváme směrem k dolu Mayrau. Náměstí je na motyčínské straně. Nemůžeme začít jinak než zastávkou v řeznictví Václava Mrázka, známého svými výtečnými jaternicemi, tlačenkou, sulcem a jinými dobrotami. Nelze odolat. Před obchodem se dáváme do hovoru se starším mužem z Třebízského ulice. Na její stav si stěžuje. „Už pět let žádáme kladenský magistrát aby s naší ulicí něco udělal,“ říká. „Je hrbolatá, kočičí kostky místy vystupují z povrchu, místy jsou zapadlé. Nemá kanalizaci. Už jsme na magistrát poslali protestní petici občanů, nic se ale neděje.“ Nechce být jmenován. Slíbili jsme, že se na problém zeptáme.

Další zastávka je v bývalém Dělnickém domě na náměstí. Nyní Dům svíček a zahradnických potřeb. Žasli jsme nad jeho přeměnou. V sále dřívější restaurace je víc svíček než v největším kostele. Různě tvarované v mnoha barvách. Jsou zde tlusté bílé svíčky kostelní, půl metrů dlouhé, hřbitovní i dekorační, voňavé i bez vůně, z palmového či obyčejného vosku. Prodavačka Kateřina Jasenovcová nám ukazuje tu největší. Měří přes metr, její šířka je 200 x 200 mm, váží 35 kg.

Míříme ke známé restauraci Sport – Kuklík. Poznali ji generace Kladeňáků. Je ve zmíněné Třebízského ulici, pán měl pravdu. Vozovka připomíná tankodrom. Proslulá restaurace se nalézá v rohovém poschoďovém domě. Před léty zde žil slavný fotbalový internacionál Pleticha a v restauraci každou sobotu k tanci a poslechu vyhrával jeden z nejlepších jazzových muzikantů, harmonikář Bóra Kříž.

Chcete-li v Motyčíně vidět něco opravdu pěkného, jděte směrem ke škole, spatříte nově vybudované dětské hřiště. Je pozoruhodné obrovitou hračkou, perfektně provedenou dřevěnou lokomotivou. Opodál základní škola je údajně první pavilónovou školou v republice. Jejích sedm budov bylo postaveno před první světovou válkou. Ve dvacátých letech minulého století zde přivítali vzácnou návštěvu, na tehdy výjimečnou školu se přijel podívat prezident republiky T.G. Masaryk. Teď je zde pavilonů již devět, desátý před dokončením. Bude jím nová tělocvična.

Ředitel školy Mgr. Jaroslav Lenc je ze Smečna. V den naší návštěvy měl plno práce, bylo před rozdáváním pololetních vysvědčení. Když jsme se představili, ožil. „To se vám tedy musím věnovat,“ řekl s úsměvem. „Slánské listy si kupuji a velmi rád čtu.“ Školu, kterou řídí navštěvuje 179 dětí. Učí zde 14 učitelů a vychovatelka školní družiny. Ke škole patří i mateřská škola se 77 dětmi.

Zavedl nás do nově budované tělocvičny. Její palubovka umožní kromě tělovýchovy i provozování několika druhů sportů. V létě má být předána do užívání. Stavbu provádí firma Stavitelství Kladno, předpokládaná cena zhruba 10 milionů korun. Ředitelův dík za potřebnou stavbu patří magistrátu Kladno. Ukázal nám i dosavadní tělocvičnu, slouží za ní jedna ze tříd. Palubovka té nové bude pětkrát větší. 

Procházíme Motyčínem. Žádné vily, většinou menší dobře udržované domky se zahrádkami. Blížíme se k vinařické věznici, brrr… za vězeňský plot raději ne! Naproti známá Mayrovka, dnes již důl bez horníků jako ostatně všechny šachty na Kladensku. Sláva zdejšího hornictví je ta tam. Nadšenci důl proměnili ve skanzen ukazující jak se na šachtě pracovalo.

Pobrukujíc si známý evergreen: „Cestička k Mayrovce ušlapaná, šla po ní má milá uplakaná…“ vracíme se na Havlíčkovo náměstí. V budově pobočky kladenského magistrátu informujeme úřednici Lenku Duškovou o tom, co jsme se dozvěděli od obyvatele z Třebízského ulice. Stížnost je jí známa. Stejně dobře o ní vědí na magistrátu v Kladně. S rekonstrukcí ulice je počítáno, čeká se na finance z Evropské unie.

Život ve více než dvou tisícovém Motyčíně je jistě mnohem bohatší a pestřejší než může popsat naše reportáž. Je zde i památná kaplička, mohutný památkáři chráněný jasan, čtyři hospody, jedna přímo v lese. Tamní hostinský Eda Pelc má rád koně, často je zapřáhne do kočáru a vyrazí s nimi třeba i pro ženicha a nevěstu…

Jak se do Motyčína, potažmo Švermova, dostanete? Pokud byste vyšli pěšky, nejkratší cestou přes Kvíček, Hrdlív, Třebichovice do Vinařic a jste v Motyčíně. Zhruba přes 10 km. Chcete-li cestovat pohodlněji, použijte autobus městské autobusové dopravy č. 9 přes Třebichovice nebo č. 12 přes Pchery.

Zdeněk Tvrdek
13. 02. 2007, 21:20

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.