Ovčáry na podzim. Foto Zdeněk Tvrdek
Kam dnes? Přece do Ovčár, osady u Slaného o jejíž historii jsme minule psali. Dnes něco o současnosti. Ani jsem nevěděl, že je se Slaným osada přímo spojena. Až ke zdejšímu kostelíku sv. Václava vede Lázeňská ulice. Také u vrat prvního domku je na jmenovce obyvatel uvedeno: Slaný, Lázeňská ulice.
První zastavení patřilo kostelíku sv. Václava. Je opředen různými pověstmi; jedna patří mezi novodobé. Na sklonku druhé světové války, když již Němcům teklo do bot a sílil protinacistický odboj se také ve Slaném objevil Pérák. Odvážný muž mající boty opatřeny silnými péry. S jejich pomocí dokázal přeskočil dům. Z úst do úst šly zprávy, že tam a tam napadl Němce, pořádně je ztloukl a zmizel. Ti na něj několikrát uspořádali hon, počíhali si na něj i v Grandu při vchodu do kina, kam drze zašel na filmové představení. I z této pasti vyklouzl. Proslýchalo se, že odvážný chlapík, jenž se ústy lidu stal bájným hrdinou boje proti nacismu, přespává v kostelíku sv. Václava…
Když jsem jako kluk šel kolem - z Drnova do města jsem to někdy vzal přes Blahotice - měl jsem nahnáno. I dnes v blízkosti svatostánku mám divný pocit. Ale bez obav: Pérák odnikud nevyskočí. Kostelík je prázdný, dobře zamčený; cedule na dvéřích upozorňuje, že je elektronicky hlídán městskou policií. Město ho nechalo opravit, vyhlíží důstojně. Hřbitůvek okolo připomíná jen několik většinou povalených náhrobních kamenů a dva hroby, ke kterým čas od času někdo položí květinu. Jinak je celý porostlý hebkou travou. Napadlo mě, kdyby byly ostatky několika zde pohřbených důstojně vyzdviženy a pochovány na slánský hřbitov, mohlo by jednou být při kostelíku příjemné posezení poutníků přišlých v rámci nově založené tradice na Svatováclavskou pouť…
Teď již dolů do osady. Ale opatrně. Po úzké vozovce do Velvar se sune jeden kamion za druhým, hrozí nebezpečí úrazu. Tahle vozovka je snad víc vytížena než silnice z Prahy do Loun. Už aby byl realizován kýžený obchvat, který ji ulehčí.
Ovčáry - to je spolu s kostelíkem sv. Václava pět větších stavení. Jinak samé zahrádkářské chatky. O dvou domech již byla řeč, nyní stojím před zchátralým opuštěným objektem, připomínajícím selskou usedlost. Rozbitá vrata, okna, zborcená střecha stodoly. Jde o bývalý mlýn. Pamatuji si: bydlel zde mladý muž, který, když ve Slaném lidé usedali k televizi on doma zapaloval petrolejku. Elektřina byla do Ovčár zavedena neuvěřitelně pozdě. A ještě ne do všech domů. Třeba pan Matoušek, bydlící v domě pod strání, aby rodina již mohla svítit, koupil od pana Sýkory, majitele mlýna, pět zbylých betonových sloupů. Elektrikáři natáhli dráty a elektrický proud konečně proudil do jeho domu.
Pokud jde o bývalý mlýn, má být zachráněn. Koupila ho firma Europotraviny, která jej chce přeměnit v pohostinský objekt. Poslouží i cykloturistům, kteří na Slánsko zavítají po zamýšlených cyklostezkách. Ovčáry - to je i vazárna květin Honz –Honzová, kteří vážou nejen krásné kytice pro nevěsty.
Ráz osadě ale určuje areál s patrovou budovou a kruhovými nádržemi. Jde o Městskou čistírnu odpadních vod Blahotice, jejímž provozovatelem je Slavos Slaný. Její zaměstnanec pan Pecák mi pověděl jak zde vodu čistí. Předem upozornil, že je zde čištěna odpadní voda, tedy nikoliv voda z Červeného potoka jak si mnozí myslí.
Odpadní voda do čistírny proudí z celého města, jsou to splašky z bytů, ulic, továren, nemocnice. U Hasičského domu v Lázeňské ulici stoková síť ústí do objemného potrubí, jímž je odpadní voda přiváděna do čistírny. Plovoucí i šinoucí nečistoty jsou zachycovány lapači a odstraňovány; samotná voda se dostává do kruhových nádrží, kde za pomoci přísad zraje, kal padá ke dnu a voda zbavená zásadních nečistot se přepadem dostává do jiné nádrže, aby se potom čistá vracela zpět do přírody, do Červeného potoka.
V roce 2000 prošla čistička první etapou rekonstrukce, čeká ji další. Podstatně významnější. Dojde k výrazné modernizaci celého zařízení. Bude vybudována i potřebná dešťová zdrž, která zabrání tomu se co zatím stává: když je průtrž mračen, čistírna nezachytí všechnu odpadní vodu proudící sem přívalem z města a musí být pouštěna do Červeného potoka. Druhá etapa rekonstrukce je podmíněna finanční dotací z EU.
Nakonec zastavení u nejhezčího stavení v Ovčárech, u domku rodiny Matouškových. Jak pan Milan i paní mi potvrdili, že byť jsou v osadě snad jediní s trvalým bydlištěm, neměnili by. Moc se jim tady líbí. Dům proměnili v pohodlné sídlo, je tu klid, naštvat je dokáží jen ti, co přijedou autem aby se zde zbavili odpadků.
Možná ale zas tak dlouho tady sami nebudou. Jak jsem zmínil, starý mlýn se má rekonstruovat, počítá se také s výstavbou rodinných domů namísto bývalé, dnes již notně zdevastované drůbežárny. Takže se může stát, že sem jednou bude zajíždět i městský autobus…
Zdeněk Tvrdek
02. 01. 2008, 22:01
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01