„Je po volbách a lidé mají opět čisté hlavy, je po volbách a to je realita této doby..“. Jenže já bych byla radši, kdyby bylo jen po dešti, místo toho, aby čerstvé volební výsledky určovaly rámec našeho života pro příští čtyři roky.
Jedni si mnou ruce, jak to s těmi lidmi, voliči, zase pěkně skouleli, druzí (a nemuseli právě kandidovat) nechápavě kroutí hlavou, jaké že to nepovedené divadlo pro lid už několik volebních období úspěšná věrchuška připravila a jak je možné, že jsme jim to my voliči opět spolkli i s navijákem.
Začátkem měsíce listopadu jsem se zúčastnila ustavujícího zasedání zastupitelstva města Slaného v Grandu. Tušila jsem, že od tohoto zasedání nemohu očekávat nic, co by se nedalo předpokládat, ale neodolala jsem… Sedíce v obecenstvu, asi metr od mikrofonu, připraveného pro přítomné občany, začala jsem si představovat, že sedím v koncertním sále. Přede mnou se rozprostíralo zastupitelstvo ve svém novém složení, čelem ke mně na pódium zanedlouho usedl “stále ještě a už zas brzy“ starosta. Chopivše se mikrofonu, jakoby zvedl dirigentskou taktovku.
A hned se začaly rozeznívat všechny hudební nástroje, když hudebníci postupně přistupovali ke složení svého zastupitelského slibu. Dostalo se na ústřední téma koncertní skladby a rázem nelibé “brum brum“ zaznělo z leva z pohledu dirigenta. To když jeden ze sociálních demokratů navrhl snížení počtu místostarostů. Naštěstí byl zbytkem orchestru včas umlčen. Skladba vyvrcholila, když došlo na nominace na post starosty a místostarostů. Kdo se zaposlouchal, mohl opět zavnímat ty basové tóny z leva. “Prásk“ ze středu, “prásk“ ještě jednou, jedno odmítnutí na post starosty, jedno na post místostarostky. Zato z prava se stále linou libozvučné houslové tóny, které jsou pro dirigenta jistotou povedené skladby. Starosta staronový, místostarostové zrovna tak. Tu se najednou zvedl jeden divák v první řádě, mávl na obecenstvo rukou a odešel. Asi si vzpomněl, že na tomto koncertu už jednou byl. Nicméně skladba pokračuje dál, volí se rada města a v tom neočekávaně přijde asi nejpovedenější část skladby, kdy levicové basy souzní společně se zbytkem orchestru při schvalování jedné z členek rady. Tedy alespoň nějaké překvapení.
Vše dopadlo, jak mělo. Všichni členové orchestru měli své party poctivě nastudovány. Generálka nepochybně proběhla úspěšně již v dopoledních hodinách. Povedlo se. Gratuluji dirigentovi i všem umělcům.
Lucie Dobešová
07. 12. 2010, 15:20
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.72%
Spíše ano
17.69%
Spíše ne
15.46%
V žádném případě
24.13%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01