Lékaři u nás patří dlouhodobě - a řekněme, že i zaslouženě - k nejuznávanějším profesím. Pamatuji se, že v době mého dětství v naší dědině žili doktoři dva, jeden léčil tělesné schránky lidí a druhý se staral o němou tvář v obci i okolí. Oba žili v úhledných vilkách, měli pomocnici v domácnosti a jako jediní v obci měli i osobní auto, se kterým objížděli své lidské i čtyřnohé pacienty. Nemyslím, že by jejich nadstandard komukoliv vadil. Naopak, těšili se přirozené a všeobecné úctě i důvěře. Od té doby uplynula řada desetiletí a v politickém kolotoči ustoupil kamsi do pozadí i obraz usměvavého pana doktora ve zlatých brejličkách. To, že byly preferovány docela jiné profese, víme dobře! Nicméně, člověk v bílém plášti zůstával – byť stranickou věrchuškou „zglajchšaltován“ na úroveň nekvalifikovaného pracovníka – nadějí pro nemocné. Bylo to poslání, smysl pro odpovědnost nebo klid před bouří?
V půlce devadesátých let jsem potkal na pražských Příkopech mohutný průvod mladých lékařů v bílých pláštích vedený mladíkem s červeným motýlkem. Požadovali trojnásobný plat a stokorunový poplatek za návštěvu u lékaře. „Pacienty to musí bolet,“ říkalo jejich omotýlkované kápo doufající v závratnou kariéru ve vládní straně. Ponechme stranou, že po několikanásobné výměně stranických triček a založení lékařských odborů se nakonec přesunul na opačnou stranu barikády. Byl i jedním z plejády oranžových ministrů zdravotnictví v dobách, kdy se republice relativně dařilo, krize byla v nedohlednu a reforma zdravotnictví včetně navrácení odpovídajícího místa na slunci lékařům se sama nabízela. A právě zde je jádro pudla. V době, kdy máme všichni díky doznívající krizi vysoko do žlabu, chytli tzv. profesionální odboráři i různí vykukové svou šanci za pačesy a s pomocí najaté agentury zbulíkovali část doktorů, kteří jakoby najednou ztratili soudnost. Od začátku jejich protestu bylo přece zřejmé, že hrozba odchodem je opravdu jen pouze hrozbou. Hlavní účel bylo podrazit nohy ministru, který začal zdravotnickou džungli reformovat, ale především zdiskreditovat vládu, na jejíž svržení nemá oranžorudá opozice v parlamentu dost sil. A komu pak prospívá celá tato nátlaková akce je hned patrnější! Vrcholem nevkusu je však heslo rebelujících „Náš exodus – váš exitus“, protože to už není hra na piráty a rukojmí, ale výhrůžka nejen pacientům, ale i urážkou samotné etiky důstojného stavu lékařského. Jde jen o prachy a tomu už sluší jediné – vše vysvětlující hebrejské slovo - „chucpe!“
Právě teď, kdy vláda s rebely horečně jedná a lidé se děsí počty nemocničních lékařů, kteří chtějí opustit své pacienty, zůstala uklidňujícím ostrůvkem v bouři slánská nemocnice, která byla v minulém roce vyhodnocena jako jedna z nejlepších nemocnic v kraji. Naše nemocnice zůstala lékařského exodu ušetřena a její chod nebude žádným způsobem ohrožen. Výpověď nepodal ani jeden lékař! Jsou to „frajeři“ v nejlepším slova smyslu!
Vladimír Rogl
06. 02. 2011, 12:52
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.72%
Spíše ano
17.69%
Spíše ne
15.46%
V žádném případě
24.13%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01