• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Rogloviny: Kino v ohrožení

K napsání dnešního fejetonku mne vlastně inspirovala sobotní návštěva mé rodné obce kdesi na Moravě, kde se konal sraz rodáků. Hned při příjezdu na tamní železniční zastávku jsem smutně konstatoval, že zmizelo staré secesní nádražíčko, které kdosi zboural a nahradil nevzhlednou malou škatulí. Na návsi mne pak čekalo další překvapení – prázdné místo, kde ještě loni stávalo místní kino. Ano, faktem je, že se zde už dávno nepromítalo a budovu systematicky uhlodával zub času. Kina – zvláště pak v menších obcích – dnes už nefrčí a prý nemají budoucnost. Zaplať Pánbůh, že alespoň babičku promítačku uložili do místního muzea.

Vraťme se však do našeho regionu. Slaný je jedním z měst ve Středočeském kraji, které se může pochlubit fungujícím, ale především funkčním biografem – byť jen s komorním kinosálem, který má snad jen čtvrtinovou kapacitu oproti sálu v Grandu, kde kino sídlilo dříve. Nechci se na tomto místě rozepisovat o historii slánských kin, protože slánská historie je parketou kolegy Libora Dobnera, který o minulosti slánských biografů podrobně psal ve zcela nedávném - 11. čísle našich listů, a připomenul tak devadesáté výročí vzniku prvního promítacího sálu. Slaný má navíc půl století v provozu letní kino a o tomto amfiteátru se bez nadsázky hovoří jako o jednom z nejhezčích v celé republice. Nejde však ani tak o dávnou historii jako spíš o posledních dvacet let, kdy s velikostí televizních obrazovek rostl nejen počet programů, které lze i díky satelitním anténám i přijímačům naladit, ale kdy se rozšířila i síť video či DVD-půjčoven. Díky těmto vymoženostem (a to nemluvím o plejádě domácích kin) si téměř každý může uspořádat soukromé filmové představení ve vlastním obývacím pokoji.

Ale ruku na srdce! Sebelepší technika v bytě nemůže nahradit bezprostřední atmosféru kina, kde se divák stává spolu s ostatními návštěvníky součástí a aktérem příběhu odehrávajícím se na plátně. Vím o čem mluvím a věřím, že mi to potvrdí především pamětníci, kteří stejně jako kdysi já „lízávali“ za pětikačku staré měny plátno z první brázdy.

Zvěst o tom, že by slánská kina mohla časem skončit pro zastaralou techniku, zcela určitě zaskočila návštěvníky – byť i jejich řady citelně prořídly. Právě kvůli nízké návštěvnosti vedení města váhalo, zda do kin dále investovat a nakoupit nezbytnou digitální technologii. Šéf kulturních zařízení města Slaného (p. Karel Hampl) však dobře věděl, že zánik kina by znamenal nenávratnou kulturní ztrátu pro město a jeho argumenty u ministerstva kultury uspěly. Pochopili to naštěstí i otcové našeho královského města a ještě letos by se mohl za finance státního fondu na podporu české kinematografie i příspěvku města pořídit pro obě slánská kina nezbytný digitální zvuk s tím, že technologie pro digitální obraz se koupí v dalším období. Technické zařízení tak díky Bohu neskončí v muzeu a devadesátiletá tradice slánských biografů tak může pokračovat.

Vladimír Rogl
04. 07. 2011, 12:58

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.