• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Rogloviny: Čarovná hora

Koncem minulého roku jsem měl vzácnou příležitost se dostat do ještě vzácnějších třináctých komnat slánského Vlastivědného muzea, které jsou pro běžného návštěvníka nepřístupné. V jedné z místností jsou složeny krabice s nápisy „Slánská hora“ obsahující cenný archeologický materiál zachráněný v posledním okamžiku před nemilosrdnými rypadly bagrů. Majestátní - pověstmi opředená Slánská hora, která tvoří přírodní dominantu města, tak byla škrtnutím péra před více než půl stoletím odsouzená k odtěžení a rozdrcení na kamenivo a štěrk. Chybělo jen velmi málo k tomu, aby tato hora byla totálně srovnána se zemí.

Nikdo z tehdejších mocipánů nebral v úvahu, že hora skýtá nepřeberné svědectví o životě našich předků, kteří zde dlouhé generace přebývali a těžbou čediče bylo prakticky zcela zničeno unikátní archeologické naleziště. Ostatně, v této době vzala za své nejedna historická či přírodní památka, pokud stála v cestě jejich budovatelskému nadšení. Díky neustále se rozšiřujícím kamenolomům čekal Slánskou horu smutný - a zdálo se, že neodvratný – osud bez ohledu na to, že naše „Slanda“ byla známá v celém archeologickém světě. Každé osídlení po sobě zanechalo tzv. „kulturní vrstvy“, které díky své až třímetrové mocnosti bylo zcela unikátní a výjimečné

Přestože se obyvatelé Slaného, kteří k hoře vzhlíželi vždy s láskou i obdivem, oprávněně báli nenahraditelné ztráty tohoto jedinečného panoramatu, našlo se naštěstí pár odvážných lidí, kteří se vší silou vzepřeli proti tomuto přírodnímu vandalství. V čele místních obhájců památek stál pan profesor V. V. Štech a postupně se jim podařilo počátkem šedesátých let těžbu čediče definitivně zastavit. Je sice pravda, že unikátní archeologické naleziště bylo jako celek zničeno a zachráněné nálezy čekají v oněch na začátku zmíněných krabicích na další zpracování archeologů, ale naštěstí podstatná část hory dál střeží město a zůstalo na ní dost zajímavých míst, pro která stojí se na horu vydat. Ať už jsou to jeskyně, nová naučná stezka či tři kříže na jejím vrcholu, které symbolizují utrpení Slaňáků v dobách třicetileté války. Ostatně, právě nedaleko vrcholu má být zakopán bájný poklad loupežníka Babinského. „Všichni však víme, že největším pokladem nevyčíslitelné ceny je naše hora ve svém zimním, jarním, letním i nejkrásnějším podzimním šatu, která nás denně zblízka i zdáli zdraví svou siluetou,“ napsala kronikářka paní Olga Judlová. Já k tomu mohu už jen dodat, že zaslouženou odměnou pro každého, kdo vystoupí na vrchol hory, je velebné ticho a kouzelný pohled na stále krásnější královské město Slaný.

Vladimír Rogl
29. 01. 2009, 17:33

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.