• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Na statku hospodařili všichni jeho předci již od 16. století

Srdeční záležitost Petra Nováka – koně. Foto Vladimír Rogl.

„Asociace soukromého zemědělství ČR“  je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice, která  vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova

Předsedou Asociace soukromého zemědělství Slánska je osmapadesátiletý Petr Novák z Horní Kamenice u Vraného.

Od kdy hospodaříte?

Od roku 1990, ovšem mí předkové hospodařili na tomto statku už v 16. století a pokračovalo to po přeslici i po meči až do minulého století, kdy naše hospodaření bylo na čtyřicet let násilně přerušeno komunisty. Tátu zavřeli jako třídního nepřítele na pět let do Jáchymova a po návratu z kriminálu nesměl pracovat ani v místním družstvu, aby nenarušoval socialistickou morálku. Musel jít pracovat na Státní statek do Zlonic. Nikdy se netajil svými názory, ale byl respektován, že své práci rozumí. Já sám jsem se vyučil kovářem a podkovářem.

Museli jste opustit rodný statek?

Zaplať Pán Bůh, tak ne! Je sice pravda, že jsme dostali tři dekrety na vystěhování, ale otec řekl, že by museli přijet vojáci a statek obsadit násilím. Nás bylo šest dětí a možná nás chránil sám Pán Bůh, že jsme zde vydrželi.

Co Vám po převratu vrátili a jak to bylo s polnostmi?

No jak se to vezme, v tom devadesátém nám vlastně nevrátili nic, ale táta si pamatoval, kde byla naše pole a tak dříve než se jézéďáci otřepali, jel jsem je zorat. Pak jim sice došlo, že pole ještě nemuseli vydávat, ale to už se začaly provádět restituce. Takže, první rok jsem měl čtyřicet hektarů a další rok už sto šedesát.

A ty jste získal jak? Restitucí?

Né, ty jsem si vzal. Vždyť byly moje! Ovšem, to byla ta revoluční doba, kdy v této oblasti nebyly žádné nebo naopak byly zákony špatné. Bohužel, tyto špatné zákony platí doposud. Výměra polností, které obhospodařujeme, dosahuje dnes dva a půl tisíce hektarů. Něco je naše, ale většinu máme v pronájmu.

Na Vašich farmách máte velké množství moderní zemědělské techniky. S čím jste začínal před těmi sedmnácti lety?

Měl jsem traktor Zetor čtyřicítku. Později jsme díky restitucím nějaké stroje dostali a za všechny ušetřené peníze jsem koupil sečku, kroužky, pluh, senomet. Dnes jsme natolik soběstační, že devadesát procent úrody sklízíme sami vlastními stroji.

Co vlastně všechno pěstujete?

Děláme klasickou zemědělskou výrobu - takže pěstujeme pšenici, ječmen, cukrovku, řepku, vojtěšku a kukuřici.

A v živočišné ?

Především si myslím, že živočišná výroba k zemědělství neodmyslitelně patří a kdyby bylo bez zvířat, bylo by velmi chudé. Nehledě tomu, že se tím zvýší zaměstnanost a přispívá i k tomu, že tu může být zpracovatelský průmysl. Mají z toho profit i rostlináři, protože mohou své produkty prodávat chovatelům zvířat.. Jinak jsem začínal se třemi kravami. Dnes je těch krav 600 – 650, ale s telaty to bude takových 1200 kusů skotu. Dále máme 300 prasnic a za rok odchováme okolo pěti a půl tisíc prasat. Jsou tu tendence potlačit chov prasat, ale to by znamenalo podstatné zvýšení ceny vepřového a následky by tvrdě odnesli spotřebitelé. Máme dobrou užitkovost i u dojnic. Vycházíme-li z republikového průměru tak za toťáku se za krávu dodávalo v průměru tři a půl tisíce litrů mléka, my dneska dojíme i sedm a půl tisíce a mohu se pochlubit, že máme krávu, která nadojí za rok 13.200 litrů mléka. Ovšem, chováme holštýnský skot.

Máte problémy s odběrem?

No, spíš je mléka nedostatek, a to v celé unii. O mléko se perou naše mlékárny i další zpracovatelé. Nehledě tomu, že o naše mléko stojí například i v Číně. Tím že se po mnoha letech zdražila i v důsledku obrovského zdražení nafty například pšenice na dvojnásobek má to vliv i na ceny dalších zemědělských produktů.

Jste omezovaný nějak kvótami EU?

Podívejte se, já jsem vždycky říkal: já jsem svobodný sedlák ve svobodné zemi. Svobodný sedlák jsem, svobodná země taky, ale ta svoboda je hodně ohraničená zbytečnými byrokratickými nařízeními. S tím by se něco mělo dělat. Stačilo by stanovit jasná pravidla a to i v oblastí dotací.

O co se snažíte jako předseda Asociace soukromého zemědělství Slánska?

Snažíme se ukázat široké zemědělské i nezemědělské veřejnosti, že český sedlák hospodařící na svá rodinné farmě může být nejen úspěšným podnikatelem a spokojeným člověkem, ale i hrdým svobodným občanem, který pozitivně ovlivňuje svou obec a region. A to i přes složitou ekonomickou situaci v níž se dnes české i evropské zemědělství nachází. Myslím si, že asociace na Slánsku funguje, každý měsíc se scházíme a řešíme problémy, včetně dotačních titulů. Sféra zájmů zemědělců je velmi široká, ať už se jedná o novinky nebo nabídku.

Fungujete jako rodinná farma – kdo na ní hospodaří kromě Vás?

Já mám se svým synem Václavem na starosti biologickou část farmy. To znamená, že se staráme o osevní postupy nebo o průběh žní. Bratr Petr má na starosti ekonomiku a se svým synem se starají i o mechanizaci. Moje žena Věra dělá výplaty a Pavlova žena dělá fakturace. Jinak zaměstnáváme okolo sedmdesáti lidí. A zapojují se pochopitelně i naše děti. 

Kolik jich máte?

Devět. čtyři syny a pět dcer. To je s mou dobrou ženou ten největší poklad, který mám.

Nezeptal jsem se na koně…

Koně mám tři, protože koně ke statku patří. Ale je to především srdeční záležitost.

Jaká je podle Vás perspektiva soukromého zemědělství?

Stále víc se potvrzuje, že šikovný sedlák si dokáže najít svou cestu a využít konkrétních podmínek své oblasti či regionu k úspěšnému podnikání. Já si myslím, že zemědělci jsou naprosto nezničitelní, protože jsou jako vrba. Čím víc se řeže tím víc roste!

Vladimír Rogl
29. 01. 2007, 21:00

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.