Příběh o Astě
Sice už to je dva roky,ale připadá mi to jako včera,kdy mi odešla.Byl to pes,s kterým jsem vyrůstal od dětství.Když jsem byl miminko a ležel jsem v kočáře na dvoře ,šla upozornit rodiče že brečim,vždy mě chránila .Nikdy na mně nenechala dopustit a já na ní.Byl to pes hodný,věrný a hezký.Máme po ní další fenu,která se jmenuje Brita,je to pravá dcera své matky.Asta měla ráda jen naši rodinu,jíne lidi nesnesla,sousedi jí přes plot dráždily proutkama a od té doby neměla ráda nikoho cizího.Měl jsem jí rád.Nikdy na ni nezapomenu.
Jan Čermák, ZŠ Pchery, 9. ročník
06. 11. 2009, 13:16
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 5. Čtenáři celkem udělili:
25 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.