Přesně si to pamatuji. Byl už skoro večer a sestra přišla domů, na rameni měla zelenou tašku pro pejsky a z ní vykukovala malá černá chlupatá kulička. Samozřejmě jsme na ni první koukali a nemohli tomu uvěřit. Ale co se dalo dělat, maminka řekla že si ho může nechat, přestože se jí to moc nelíbilo(jako vždy, když sestra domů přinesla křečky, morčata..).
Hned jsme přemýšleli kam, ho dáme, protože jsme pro něj neměli nic připraveného. Asi měsíc byl v chodbě v proutěném pelíšku. Bylo teplo, a proto jsem s ním celý den trávila venku. Tam jsem ho právě naučila papat z ručičky. Dodnes když má jíst, si k němu sedneme, on nám skočí na klín, granulky máme v ruce a on spokojeně papá. Po několika měsících si maminka začala zvykat a už jsme ho neměli jen v chodbě, ba lítal po celém domě, ale měl takovou svojí klícku v které spinkal a když u nás byla návštěva, tak v ní byl.
Uběhl půl rok a Karlíček už spí s rodiči v posteli, proto se chodí proběhnout jen na dvorek a poté co přijde z venkova, mu maminka utírá tlapičky aby byl stále čistý. Jen jsme ho nenaučili aby chodil na WC jen na jedno místo, proto doma máme takové podložky pro miminka a tam on chodí. Potom pokaždé zahrabe a chce mňamku. Nenaučili jsme ho ani to, že když jíme, aby byl v klidu, ale vždy nám skáče pomalu až do talíře. Je to asi divné, ale než aby štěkal, se o štěkání spíše jen pokouší, proto říkáme, že mňouká:-).
Jinak je to Yorkšírský Teriér, jmenuje se Charlie a říkáme mu Karlíček. Narodil se 3. května 2007, jsou mu 2 a půl roku a váží 4kg.
Dnes si na něj maminka tak zvykla, že bychom ho nedali za nic na světě! Je to náš miláček, nemluvíme o něm jako o pejskovi, ale zkrátka ho bereme jako dalšího člena rodiny:-).
Lucie Šedová, ZŠ Zlonice, 9. ročník
02. 11. 2009, 20:26
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.91%
Spíše ano
17.69%
Spíše ne
15.36%
V žádném případě
24.04%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01