Ťapka a její příběh

Příběh, který Vám  bude vyprávět  se odehrál v naší rodině a  patří k tzv. rodinnému stříbru .

Ťapka byla obyčejný voříšek, veselá, hravá – prostě príma pes. Měla bílou srst s černými fleky a žila na zahradě u rodinného domku.

Jednoho jara se Ťapce narodila štěňátka a Ťapka se o ně starala, jako každá vzorná máma.  Bohužel po několika dnech štěňátka zemřela. Ťapka byla zoufalá. Druhý den šel děda nakrmit králíky a Ťapka šla s ním. Když děda otevřel dvířka králíkárny, tak Ťapka rychlostí blesku skočila dovnitř a chytila jednoho malého králíčka. Děda na ní kříčel, ale Ťapka již byla pryč. Děda začal za neposlušným voříškem utíkat, aby zachránil malého králíčka. Jaké, ale bylo jeho překvapení! Ťapka má králíčka ve své boudě a ten malý chlupatý uzlíček saje její mateřské mléko, jako od své mámy. 

Ťapka je šťastná!

Náš příběh ale ještě nekončí.

Na dvoře našeho domu nežila jen Ťapka, ale i další domácí zvířata např. slepice a kohout.Kohout – nerudný, zlý a útočný tvor, který si myslel, že je pánem celého dvorku.

Jednou, když byla Ťapka na vycházce se svým malým králíčkem, se něco stalo…

Kohout napadl králíčka a začal ho klovat. To se ale vůbec Ťapce nelíbilo a okamžitě začala malého králíčka bránit. Bránila ho opravdu statečně, králíčka zachránila! Ťapka, ale v boji o králíčka přišla o jedno oko. Kohout přišel rukou mého dědy o hlavu.

Ťapka kvůli svému těžkému zranění dostala velké horečky. Králíček, který stále sál její mléko také. Králíček umírá a s ním i Ťapka.

Ťapka se stala rozhodně nejpopulárnějším psem naší rodiny, pro svou velkou lásku a odvahu.

Někdy slyšíme, že se chováme hůře než zvířata. Já si tak říkám: „Škoda, že se častěji nechováme alespoň jako zvířata nebo spíše jako naše Ťapka“.

 

Dnes má svátek Emílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3284