Příběh mého psa Backa
Našemu psovi jsou dva roky a jmenuje se Back,je to rotwailer. Když ho táta přivezl domů vypadal jako malé černé klubíčko s hnědými tlapkami. Vešel se od krabice od bot. Bydleli jsme v paneláku a maminka z toho moc nadšená nebyla. Ale on byl tak roztomilý, že si hned oblíbila. Mojí sestře byli dva roky a pořád za ním lezla do předsíně, kde měl Back kobereček. Tam se s ním dělila o sváču a o dudlík, ale i o plínu s kterou usínala. Svojí plínou ho pořád provokovala, on jí plínu vytrhl z rukou a já jsem se tomu pořád smála.Proto jsem mu dala plyšáka a on odvrátil pozornost od plíny a vrhnul se na plyšáčka, trhal a trhal až z plyšáčka nezůstalo nic než jen nepořádek. Dělal loužičky na podlahu, kadil a máma z toho byla velmi, ale velmi nešťastná. Pak řekla a dost! buď půjde pryč, nebo se zače chovat. A povedlo se, ráno jsem s ním chodila na procházky, odpoledne také, večer to samé. A on nám krásně vyrostl. Teď vypadá jako medvěd a váží kolem 75 kg, Je to asi nejkrásnější rotwailer jakého jsem kdy viděla. Jsem ráda, že ho mám, je moc hodný k dětem, ale k cizím je nekompromisní. SKoro jsem ho ztratila, měl nádor pod jazykem.Obávali jsme se jestli to přežije. Byl na operaci a zvládnul to. Pak přeskočil plot a natrhnul si sval na noze, ale to už s nim bylo moc a moc špatné, nechtěl běhat, žrát a pořád jen dával najevo, že ho bolí noha. Já a máma jsme ho museli krmit, jinak by sám nic nesnědl. Trvalo to moc dlouho a ani jeho nejoblíbenější míček ho nezajímal. Tak jsem brečela, že ho ztratím, ale po dvouch týdnech se z toho dostal a já jsem moc šťastná, že jsme ho nemuseli dát utratit. Je to velmi oddaný pes a pro mě ten nejlepší.
Fotografie:
Já a můj Backy
Back
michaela snakova, ZŠ Zvoleněves, 7. ročník
18. 10. 2009, 15:59
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 11. Čtenáři celkem udělili:
50 bodů. Průměrný počet bodů: 4.55
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.