Půl roční psi

Nebude to příběh mého psa,ale mých psů.

Tak všechno hezky od začátku.

Když jsem byla malá strašně jsem si přála rybičky,ale rodiče mi je nechtěli koupit a jelikož jsem si je opravdu moc přála a dávala to jasně najevo,tak jsem rybičky dostala.No,ale jaký.Umělý v akvárku poháněným elektřinou.Takže jsme doma žádný zvířata teda kromě andulek neměli.Až do mých dvanácti let jsme si pořídili Andyho.Byl krásný černý pes,byl míšenec,ale opravdu neím jakých ras.Radovala jsem se z něj jen půl roku,poté moje máma usoudila,že vyrostl nějak moc a že si ho nemůžeme nechat.V ten den kdy ho máma odvezla jsem brečela jak želva a slibovala Andymu,že už žádného pejska nebudu mít ráda víc než jeho.Máma ho odvezla,ale ne jak jsem se já domnívala do útulku,ale vyhodila ho za městem.Poté co se vrátila měla v náručí mále chlupaté hnědo černé klubíčko,byl to Yorkšírášek.Nejdřív jsem ho ignorovala přece jen mi před hodinou máma odvezla mého první pejska,ale když se ke mě přitulil a kouknul se na mě zamilovala jsem si ho.Druhý den jsem šla hledat Andyho za město tak jsem ho hledala týden,a pak to vzdala.Ale Andymu jsem lhala Chica to je to malé rozkošné klubíčko jsem si zamilovala víc než Andyho.Vím zní to hrozně,ale je to tak.Chica jsem měla taky půl roku,pak si zase máma vymyslela,že moc nahlas štěká a že tím ruší sousey.Tak mi ho prodala.Za dva dny na to jela máma do Ředhoště a přivezla od tamtud další štěně,je to Barunka.Když byla malá bojovala o život,ale vylízala e z toho.A mezitím jsme si pořídili dalšího pejska Yorkšíráčka,celého černého.Toho jsem si užívala taky jen půl roku,a pak ho nějaký (pitomec)otrávil,a tak mi zbyla jen Bára,ale tu jsem nikdy neměla moc v lásce.Nevím proč,ale prostě jsem jí neměla ráda.A co se nestalo,máma koupila dalšího pejska Maltézáčka,celá krásně bílá,ale bohužel jak jsme postupem času zjistili tak je i hluchá.No a teď je tady zase ten proklatý půl rok a máma dospěla k názoru,že bude Ajínce líp někde u domečku na zahradě.Protože když se nesliší tak přehnaně štěká.A tak jsem ztratia mého opravdu nejmilejšího pejska.Zůstala mi jen Baruška,ale tu já nemám ráda jako jsem měla ráda ty ostatní.

Pak se máma uklidnila s kupováním psů,protože jí rodina přesvědčila,že je to pro ty pejsky takhle hrozný a také proto,že Ájinku má nejradši.

V dětství jsme měla jen rybičky v elektrickém akvárku a andulky,a pak jsem měla hafu pejsků.Bylo by lepší kdybych je měla průběžně během svého dosavadního života a né vždy jen na jeden půl rok.  

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%