Dárek z lásky

Tak co vlastně Pavlo chceš? Košili, džíny, mikinu, boty, bundu, batoh …. Já už nevím dál,“ řekla Pavly kamarádka.

„ Ne, to se mi nelíbí. Mělo by to být něco z lásky. Budu muset něco vyrobit, aby si toho vážil, ačkoli nevím co,“ řekla Pavla.

„Vzpamatuj se prosím tě. Chceš mu snad ušít bundu? Mysli!“

„ Nechci.“

„ Tak vidíš.“

„ No nic. Nebudu tě stresovat víc, než už jsi. Ten večírek platí?“

„Ano. Pozítří za deset minut šest hodin. On totiž Petr chodí domů v šest, tak ať tam už všichni jsou schovaný.“

„ A jak ti je? Už několik dní si stěžuješ, že je ti zle. A doktor ti samozřejmě nic neříká.“

„ Jdu tam zítra,“ řekla Pavla, poněvadž těch otázek už měla po krk.

„Mimochodem, kolik je hodin?“

„ Počkej. Za asi tři minuty půl čtvrtý,“ odpověděla jí kamarádka.

„ Já musím jít, ještě něco mám. Domluvíme se zítra,“ s tímto se rozešly každá po svých.

            „ Opatrujte se. Nic těžkého nezvedejte. A přijďte se ukázat za měsíc.“

„ Děkuji pane doktore. Nashledanou.“

            „ Tak co už jsi byla u toho doktora,“ vyzvídala kamarádka.

„ Já jsem to stihla ještě včera.“

„ A?“

„ Prý je to jen střevní chřipka,“ řekla Pavla a tajemství si nechala pro sebe. Nikomu to neřekla. Přemýšlela, jestli se má zmínit na párty nebo si to má nechat na potom. V tu chvíli se jí v mysli zrodila myšlenka, kterou musela okamžitě uskutečnit. V práci se vymluvila na to, že musí něco připravit, všichni tomu věřili, neboť se znali.

            Vešla do prvního knihkupectví a našla co potřebovala. Poté obstarala dort, chlebíčky, pití a takový ty blbosti jako balónky plus další věci. Zabalila dárky a šla si lehnout, protože toho už měla dost.

            „ Zhasnout a ticho,“ nakázala potichu Pavla. Ozvaly se kroky, šmátrání v tašce a strkání klíče do zámku.

„ Všechno nejlepší,“ ozvali se všichni sborově. Petr jen stál a koukal. Za prvé se hrozně polekal a za druhé to vůbec nečekal. Pak začal rozbalovat dárky a když byl u toho posledního Pavla si vyžádala ticho.

„ Prosím ztište se.“

„ Tak teď můžeš rozbalovat,“ řekla Pavla. Petr začal trhat balicí papír, jako by byl nějaké děcko.

„ Knížka o dítěti. Co s tím?“

„ Přečíst,“ řekla úplně jako by nic. A čekala, až to pochopí. Petr přemýšlel a pak vykřikl:

„ Ty jsi těhotná?“

„ Ano,“ usmívala se.

„ Tak to je nejlepší dárek z lásky, který mi kdo dal, děkuji,“ řekl Petr a objal Pavlu.

 

 

 

 

 

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283