Proč jsi musel nasednout do toho autobusu? Proč ne do jiného?
Otázky, které zůstávají bez odpovědi se mi teď honí hlavou.
Ještě cítím tvé teplé ruce jak mě objímají, tvé rty jak mě líbají.Vzpomenu na tvé zamávání a pak ….
Jedno je jisté, včera jsi tu byl, dnes ne.
Co mám teď bez tebe dělat, jak se mám smířit s tím, že ty jsi někde v nebi a já tu zůstávám sama?
Ne, nemám sílu to zvládnout, půjdu za tebou. Otvírám okno a koukám do hloubky pod sebou, chodník nevidím, bydlíme moc vysoko, ale vím, že tam je.Z venku mě ovane studený vítr, jako by mi chtěl naznačit co na mě čeká, ale to není pravda, čeká mě zahrada plná květin, tepla, světla, ale hlavně ty.
Sedám na parapet a připravuji se na svůj let za tebou, skáču. V tom se obloha rozzáří a já mám křídla.Mávám s nimi a letím za tou krásnou září. Kolem mě poletují andílci a usmívají se na mne. Mávají svými křídly a já letím za nimi. Vedou mě přímo k tobě.Vlétnu do tvé otevřené náruče a jsem strašně šťastná.
Ale ty se na mě neusmíváš, máš přísný výraz v očích a mluvíš ke mně, aniž bys otevřel svá ústa. Zlobíš se na mě, co jsem to chtěla udělat, jak jsem mohla být tak zbabělá, ptáš se mě a já jen mlčím. Těžko říct, že bez tebe můj život nemá cenu.
V tom vidím, že se tvůj výraz mění, objímáš mě s něhou, jak to umíš jen ty a já vím, že se musím vrátit a žít dál.Významě se díváš na mé bříško a já konečně chápu, budeme mít miminko.
V tom roztáhneš svá křídla a se mnou v náručí směřuješ dolů, dolů na zem.
Opatrně mě pokládáš do mé postele a už zahlídnu jen stín a ty jseš pryč.
Slyším zvonění, je to cinkot andělů?? Ne je to budík, který mě budí z ošklivého snu.
Se strachem se podívám vedle sebe, ale ty seš na svém místě a neposlušné vlasy ti zakrývají tvůj milující obličej.
Potichu vstávám a odcházím do koupelny, přemýšlím o svém snu a doufám, že v jedné věci měl pravdu. Ano vypadá to popravdu tak, test je pozitivní. Vlítnu jak uragán za tebou a nemilosrdně tě budím ze spaní.
Konečně! Konečně budeme mít miminko, v tu chvíli zapomínám na ošklivý sen a
užívám si toho krásného pocitu.
Kateřina Helena Oslejšková, Gymnázium Slaný, 2. ročník
11. 03. 2010, 17:54
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01