Jaké by to bylo kdyby ......
Procházím se parkem a vidím mojí prababičku Mařenku.
Jdu dál ,a vidím tam pradědu.Nejdřív něvěřím vlastním očím ,ale už je to tak!
Nemám prababičku ani pradědu.Jaké by to bylo ,kdybych je poznala víc...
Prababičku si pamatuji jen z nemocnice a pradědu -na toho si nevzpomínám.Vzpomínku mám uloženou v srdíčku,ale jak vypadali si nepamatuji.
Chtěla bych je vidět na vlastní oči.Chtěla bych vrátit čas zpátky.
Zeptat se jich na různé otázky.Jenže tu možnost bohužel nemám .
Musím se s tím smířit ,,jenže nevím jak.
Milovala jsem je celým svým srdcem, chtěla jsem poznat, jaký opravdu jsou.Prababičku jsem viděla v špatném stavu v nemocnici.
Jenže pradědu?Ten byl usměvavý pán,to je tak jediné, co vím.
Nevím, co vám mám na to říct .
Jednou to začíná,a jednou skončí.
Jako skončil život prababičky a pradědy.
Ale i tak se ráda podělím, láskou pro prababičku a pradědu.
Nikdy nezapomenu ......
Fotografie:
Vzpomínky zůstanou
S láskou Míša
Pohled k nebi....
Michaela Hrabánková, 3.ZŠ Slaný, 5. ročník
06. 01. 2010, 21:14
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili:
10 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Andrea37 - 08. 01. 2010, 18:30:42
Mně se to moc líbilo, ale hlavně niterně dotklo, škoda, žes je nepoznala...