Z DENÍKU NEZNÁMÉHO VOJÍNA
Uprostřed hrobu němých stěn,
ze svého těla vysvlečen,
bdí člověk a úděsem naslouchá,
jak temnota houstne a ticho lká
Vrahové plíží se nocí zrádnou,
uvadnou květiny a plody spadnou,
vězňové pláčou v žalostných zdech,
umírá láska na horkých rtech
Každý má jinou smutnou tvář,
když pohasne klamná měsíční zář,
člověk je připoután do temnot bdící,
pohledem na lidi navěky spící
Bože, co na světě padne ran,
ležím tu bolestí připoután,
sleduji měsíc a hvězdný roj,
pozdrav, co schazuje letící stroj
Jan Laňka
27. 07. 2009, 20:22
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 5. Čtenáři celkem udělili:
20 bodů. Průměrný počet bodů: 4
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.