STÁLE VÁŠ
~ STÁLE VÁŠ! ~
Odchází,
má paní…
Jak zmrzačený les bez vás
jsem,
a nevím, jestli víte,
že k vašim nohám dnes,
tak jako voda steku,
tak jako muž bych kles.
Tak jako malé dítě,
co touží po doteku,
já toužím po člověku!
Bez něj bych osud neunes!
~
Co v touze svojí padá,
k zemi jej vrhá zrada,
a touží,
dětsky touží ve
spravedlnost boží.
Své ručičky už spíná,
a křičí jako já!
Mé oči na vás křičí,
aniž bych vůbec hles.
~
„PROBOHA!
Zastavte se!
Má paní!
Povězte, prosím, co vám
brání
polaskat srdce ve svých
dlaních?“
~
Jak vám mám více sdělit
sten,
že ač jsem stár a bezmocen,
jsem vaším věrným psem!
Že miluji vás nadevše...
A jestli „můj čas“
nadešel,
pak byl jsem rád váš PES!
Jaromír František Julián
15. 02. 2024, 10:53
Hodnocení článku:
Příspěvek ještě nebyl hodnocen
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.