V koutku duše

Je to dlouhé, dlouhé stromořadí, jako když řeže
Právě na něj koukám v pokoji z okma v leže
Z té dálky to vypadá, že dotýká se nebe
Asi tak jako právě dnes já, lásko, tebe

Ve větvích zpívají a páří se ptáci,
a zatím tam dole tají mrtví sněhuláci
Připádám si dnes zrovna tak jako oni,
jen jaro se tváří poeticky jako vloni

Vítr se rozezvučel a jako harfu větrá koruny stromů
Slyším jeho smutný song a pláč vysokých tónů,
rozhoupala mě síla té záměrně hrající melodie
ležící v síti ležící z pevně upletené melancholie

Zavírám oči a chci ze sebe vyluxovat hromadu smetí,
nechávám se unášet volností myšlenek, které letí
jako tornádo, co válcuje překážky  stojící v cestě
Unáší mě dál a dál, letím a křičím ještě, ještě

Otvírám oči a v okně vidím jasně azurové nebe,
trochu níž stromy a pod nimi zdřejmě sám sebe
Jsem zpátky na zemi, něco mi aspoň dává vědět,
však v koutku duše ta věc ypsilon zůstává sedět

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283