Jak čas plynul, váženou macešku už ajťák přestal bavit a začala si domů vodit zákazníky. Tatínkovi se to samozřejmě nelíbilo, ale protože se bál maceše vzepřít, všechno dál snášel. Ovšem prostitutce už v jejím povolání děti začaly překážet a tak je poslala do toho největšího Kauflandu, co v městě byl a doufala, že se tam děcka ztratí a už se nikdy nevrátí.
Jenda s Mářou sice nešli dobrovolně, ale zlé macechy se báli a ještě víc těch podivných chlapů, co si vodila domů. Jakmile se otevřely dveře nákupního centra, vstoupili do víru lidí a bylo s nimi amen. Motali se od regálu k regálu, od čokolád k sušenkám, od sušenek k dortům, od dortů k zelenině, od zeleniny k ovoci a tak pořád dál. Když už byli úplně nešťastní, najednou se před nimi objevili obrovské dveře a na nich cedule: NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN. Děti nápisu nedbaly a ihned, jak se dveře otevřely, vběhli dovnitř.
Naskytl se jim pohled na něco, co v životě neviděli: Uprostřed obrovského sálu stála chaloupka celá jenom z pendreků. Děti neváhaly a protože už byly po celodenní pobíhání po obchodě unavené a hladové, Jenda vylezl na střechu a začal odlupovat pendreky. Když v tu se otevřely dveře a děti spatřili něco strašného: ježibabu přimontovanou na ježidědkovi. Osoba zahřměla mohutným hlasem: ,,Kdo mi to tu loupe pendrek?“ Mářa se tichounkým hláskem ozvala: ,,To nic, to jenom klimatizace!“ Ježibaba přimontovaná na ježidědkovi byla odpovědí uspokojena a tak opět zalezla dovnitř. Jenže sotva začal Jenda lámat další pendrek, rozrazila dveře a už se nedala uchlácholit odpovědí jako minule.
Obě děti zatáhla dovnitř, zatímco dědek pod ní něco nesmyslně mlel. Jendu i Mářu zavřela do dřevěné klece v rohu místnosti, jenže si nevšimla, že nad ní je polička s kouzelnými lektvary. A tak hned, jak usnula, Jenda se natáhl a sundal jednu lahvičku. Opatrně jí otevřel a také věděl, proč to dělá: výpary ze skleničky rozleptali dřevo klece na padrť. Mářa chtěla odejít, dokud je otevřený Kaufland, ale Jendu pokusy bavily. Sundal proto další lektvar, opět otevřel a čekal, co se bude dít. Když výpary dostoupaly až ke stropu chaloupky, pendrek se jakoby zázrakem začal proměňovat v pastelově růžovou žvýkačku.
Chaloupka nejen, že se přetransformovala, ale začala také nabývat a objemu. To už i Jendovi došlo, že by měly opustit prostory sálu a tak co nejrychleji vyletěli z haly a jakoby zázrakem našli i východ z Kauflandu. Jenže pohroma se jim stejně nevyhnula: žvýkačková hmota kynula dál a pohltila celý supermarket.
A jak to bylo dál? Příhoda se žvýkačkou inspirovala tatínka dětí a otevřel si krám se žvýkačkami všech různých barev a druhů. Macecha ajťáka opustila, ještě než se děcka vrátila z Kauflandu. Rozvodové řízení se netáhlo dlouho, vlastně nebylo vůbec žádné – ani jeden z manželů neměl o rozvodové tahanice jaksi zájem a tatínek už vůbec ne o novou partnerku. Děti se shodly na tom, že by ani žádnou jinou macechu už nechtěli.
A pak zazvonil zvonek na dveřích obchodu se žvýkačkami – a pohádky byl konec…
Nikola Sedloňová, 2.ZŠ Slaný, 8. ročník
03. 12. 2009, 16:56
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01