Výkonný ředitel společnosti Linet, Ing. Tomáš Kolář, se i přes očekávanou recesi zdravotnictví v Evropě budoucnosti neobává.
řekl mimo jiné výkonný ředitel společnosti Linet, Ing. Tomáš Kolář.
Před dvaceti lety zahájila svou výrobu, respektive kovovýrobu, celkem nevýznamná firmička. Skrytá manufaktura, ač umístěná v nejzachovalejším objektu polorozpadlého želevčického statku, neměla dle řady místních „odborníků“ absolutně žádné předpoklady k nějakému výraznějšímu ekonomickému rozletu. Do obchodního rejstříku byla zapsána jako Linet, spol. s r.o. Člověk, který jí vdechl život, Ing. Zbyněk Frolík, byl ale úplně jiného mínění a posléze všem nevěřícím a také nepřejícím lidem předvedl téměř nemožné. Z celkem maličkého subjektu vytvořil během následujících dvaceti let doslova impérium, které je ve zdravotnické branži respektováno celým světem.
Tohoto úspěchu by ale nedosáhl, kdyby se neobklopil kvalitním manažerským týmem a nevychoval si osobnosti, které ho mohou v jeho nepřítomnosti kvalitně zastoupit. Jednou z těch osobností je i Ing. Tomáš Kolář, který se začátkem listopadu minulého roku ocitl na nejvyšším postu želevčické společnosti. Stal se na výkonným ředitelem Linetu. Nejen k tomu, kam hodlá už tak veleúspěšnou společnost posunout v příštích letech, směřovaly mé otázky na nového muže ve vedení společnosti.
- Ocitl jste se v čele jedné z nejúspěšnějších světových firem, produkujících nemocniční zařízení, především nemocniční lůžka. Co to pro Vás osobně znamená?
Hlavně obrovskou odpovědnost. Jednak vůči společníkům, vlastnícím tuto firmu, a pochopitelně vůči zaměstnancům, kterých v Želevčicích pracuje – dle sezóny, 550 až 600 a v zahraničí dalších150.
- Po jmenování výkonným ředitelem společnosti Linet, dne 1. 11. 2010, jste musel „přesedlat“ na neznámého koně. Dokážete ho zvládat?
To ukáže až čas, ale zatím se zdá být poslušný.
- Takže nemáte obavy, že budete vyhozen ze sedla?
Já věřím, že i přes řadu překážek, obtížných kroků a mnohdy i skoků se v sedle udržím. Kdybych tomu nevěřil, tak bych se ho neodvážil krotit.
- Hodlá se zakladatel Linetu, Ing. Zbyněk Frolík, ještě podílet na řízení firmy, nebo vše nechává již na Vás?
Ing. Zbyněk Frolík se i nadále podílí na řízení firmy. Jednak zastupuje společníky, což je celkem důležitá role, protože společníci tvoří valnou hromadu, vrcholný orgán firmy. Potom jsme si nastavili kompetence, respektive záležitosti, které budu spravovat já a které Ing. Zbyněk Frolík. Já se budu věnovat exekutivě, Z. Frolík investiční činnosti, vyhledávání nových příležitostí na světových trzích a komunikaci s našimi obchodními partnery, se zákazníky.
- V jaké stavu je podle Vás manažerský tým společnosti, který toto, nebojím se říci, lůžkové impérium povede v budoucích letech?
Manažerský tým Linetu byl v poslední době zásadním způsobem inovován. Ve vedení společnosti máme tři nové tváře a celé vedení bylo zúženo o dva lidi. Takže dnes Linet vede, vedle mě, šest vrcholných manažerů. Na základě jejich dosavadních výsledků mohu odpovědně prohlásit, že vrcholný tým Linetu je v současné podobě velmi kvalitní. O tom jsem pevně přesvědčen.
- Bez kvalitních zaměstnanců byste určitě nedosáhli takových výsledků, jako doposud. Co budete od zaměstnanců společnosti v příštích letech vyžadovat a co jim naopak nabídnete?
Především loajalitu vůči firmě a pochopitelně slušné pracovní nasazení. Co se týče zaměstnanecké politiky firmy, tak si myslím, že Linet se ke svým zaměstnancům chová velmi odpovědně. Jedna rovina je výše platů, které dle mého soudu – v krajovém srovnání strojírenských firem, jsou jedny z nejvyšších a i poměrně pestrá nabídka benefitů, které poskytujeme našim pracovníkům. Druhá rovina je tak trochu podprahová a ne všichni lidé si ji plně uvědomují. Jedná se hlavně o jistotu, že když náš zaměstnanec bude odvádět kvalitní práci a bude k firmě loajální, tak si může být jist tím, že bude pobírat velmi slušný plat a že o svou práci nepřijde.
- Ještě před dvěma lety jste byli rádi za každého uchazeče o zaměstnání ve vaší firmě…
Ano, ještě před dvěma lety otřásala nejenom našim regionem totální personální krize, ale dnes, kdy každá firma si může vybírat kvalitní zaměstnance, je situace zcela odlišná. Pracovní trh se konečně – alespoň částečně, uzdravil.
- Jakým způsobem si vybíráte kvalitní zaměstnance?
Před dvěma lety jsme začali uplatňovat novou metodu výběru zaměstnanců, a to přes tzv. tréninkové centrum, kde každého uchazeče prověříme na konkrétních příkladech, či pracovních úkonech. Prověříme, zda je dostatečně zručný, schopný obstát na konkrétním místě, abychom do výrobního procesu pouštěli pouze takové lidi, u kterých je téměř stoprocentní jistota, že se velmi rychle stanou platnými členy pracovního týmu. Tímto postupem se nám daří do velké míry eliminovat fluktuaci pracovníků.
- Kolik uchazečů o pracovní pozici v Linetu, například z deseti lidí, neprojde tímto sítem?
Pět určitě, takže zhruba polovina uchazečů tímto sítem neprojde.
- Doslechl jsem se, že v Linetu pracuje i několik Romů a že to nejsou vůbec špatní zaměstnanci.
Ano, jsou to již dlouholetí a spolehliví pracovníci. Jeden z Romů pracuje dokonce na vývojovém oddělení, což je prestižní pracoviště naší firmy. Zde mohou pracovat, vzhledem k tomu, že se zde montují prototypy lůžek, je ti nejšikovnější lidé. Jedna paní pracuje na výstupní kontrole, což je jedna z nejdůležitějších pracovních pozic v naší výrobě.
- Obrat společnosti rok od roku roste a já předpokládám, že i v roce 2010 Linet na světových trzích obstál. A to i přes pokračující recesi, především v Evropě.
V roce 2010 Linet zaznamenal řadu obchodních úspěchů. Velmi úspěšní jsme byli na obecně uznávaných, rostoucích trzích. Jedná se hlavně o Jižní Ameriku, kde jsme získali velmi zajímavé zakázky například v Brazílii, Venezuele, Ekvádoru a i v dalších zemích tohoto kontinentu. Velké úspěchy jsme zaznamenali i v Mexiku. Dalším pro nás skvělým obchodním teritoriem se v poslední době stává střední Asie, včetně některých států bývalého Sovětského svazu, jako je například Kazachstán, Ázerbajdžán, či Turkmenistán.
- Kde byste hledal hlavní příčiny obchodního úspěchu v těchto světových teritoriích?
Tyto oblasti nebyly jednak stiženy hlubší finanční krizí, jako jiné části světa, a pak jsme si v těchto teritoriích v minulosti, v Jižní Americe před šesti lety, vytvořili slušné zázemí, respektive podmínky pro to, abychom z toho nyní profitovali. Takže obchodní úspěch na sebe nechá počkat, ale když nakonec přijde, je to pro všechny, kteří se na něm podíleli, velmi příjemné.
- Jak bude podle Vás obtížné získávat zakázky v Česku, respektive zda nemáte tak trochu obavy z úsporných opatření současné vlády, která „straší“ uzavíráním některých zdravotnických zařízení, a tím i snížením počtu nemocničních lůžek?
V roce 2010 se ekonomická recese v českém zdravotnictví přímo neprojevila, ale již dnes můžeme zaznamenat první negativní projevy. Na zdravotním pojištění se v roce 2010 vybralo úplně stejně peněz jako v roce 2009, s čímž celá řada nátlakových skupin ve zdravotnictví velmi ráda manipuluje. Ale již nikdo neříká, že náklady ve zdravotnictví v uplynulém roce vzrostly o 7 procent. Takže zdravotní pojišťovny žily z různých rezerv, které jsou ale již vyčerpány, a vzhledem k tomu, že pro tento rok je výběr pojistného plánován o 2 procenta nižší než v roce 2010 a náklady opět porostou, je evidentní, že ve zdravotnictví bude chybět nemálo peněz. Takže úsporná opatření a zřejmě i radikální řezy jsou určitě nezbytné, aby se zdravotnictví vyhnulo kolapsu, ale pro nás to bude samozřejmě nepříjemné a budeme se s tím muset poprat. Faktem je, že třeba proti Rakousku máme dvojnásobek nemocnic, proti Holandsku také, a to mají 16 mil. obyvatel, takže tu určitě něco nehraje.
- Nehrozí něco podobného i v dalších evropských zemích, které již musely přistoupit k významným úsporným opatřením?
Samozřejmě, že hrozí a určité negativní signály jsme již zaznamenali v druhé polovině minulého roku. Takže letos v Evropě očekáváme určité utlumení našich obchodních aktivit a naše plány jsou v tomto obchodním teritoriu spíše konzervativní. Na doposud velmi zajímavých trzích, jakými jsou například Španělsko nebo Velká Británie, se budou jistě odehrávat dosti dramatické věci. Vlády těchto, ale i dalších evropských zemí provádějí masivní škrty, takže co týče byznysu v této oblasti, situace bude pro nás výrazně složitější.
- Jaká je vůbec kapacita nemocničních lůžek v Česku?
Na 10 tisíc obyvatel připadá 6 nemocničních lůžek, takže je to přibližně 60 tisíc lůžek.
- Kolik jich dodal Linet?
Do Čech ročně dodáme kolem 5 tisíc lůžek, z čehož 3 tisíce jde do nemocnic a 2 tisíce do domovů důchodců. Takže řádově se pohybujeme v desítkách procent celkového lůžkového fondu v Čechách. Odhadoval bych to asi na 30 procent. Špičková oddělení, kde je vyžadována intenzivní zdravotnická péče, jsou již z velké části vybaveny našim zdravotnickým zařízením, především lůžky Multicare.
- Myslíte si, že vstupem na severoamerický kontinent se začala psát úplně jiná historie společnosti?
Rád bych tomu věřil, ale v Severní Americe to určitě nebudeme mít jednoduché, protože tamní trh je extrémně náročný. Ať už se jedná o velmi těžkou konkurenci, nové právní prostředí, nové pohledy na výrobky a samozřejmě nemalé finanční vstupy. Ale my věříme, že v tomto teritoriu se pevně ukotvíme a že tam budeme úspěšní. Kdybychom o tom nebyli přesvědčeni, tak bychom tento poměrně odvážný krok neučinili.
- Společnost Linet America rozbíhají především Američané, nikoliv čeští lidé. Je tomu tak proto, že Čechům by mohla chybět pro Ameriku typická dravost, zdravá drzost, prostě tah na branku, nebo je to tím, že Američané tamní obchodní prostředí přece jen mnohem lépe znají?
Je to určitě správné, že Linet America rozbíhají Američané, protože ve svém prostředí se dokáží pohybovat jistě lépe, než Češi, kterým by se museli v neznámém prostoru nejdříve patřičně zorientovat, což by mohlo trvat delší dobu, než je zdrávo. Tuto strategii máme takto postavenou ve všech zemích, kde máme obchodní zastoupení.
- Výrobky společnosti Linet, především nemocniční lůžka, jsou výjimečné svými užitnými vlastnostmi a určitě i moderním, neotřelým designem. Jaký počin vašeho vývojového centra považujete za celou existenci firmy za nejvýznamnější?
Je to bezesporu vložení sloupové teleskopické jednotky do celkové konstrukce lůžka. Bez tohoto konstrukčního prvku si nikdo z odborné zdravotnické veřejnosti, a to na celém světě, již neumí představit moderní nemocniční lůžko. Nápad opatřit naše lůžka tímto tehdy převratným prvkem se pojí přímo ke slánskému regionu, přesněji k tradiční výrobě autojeřábů v tehdejším ČKD Slaný. S principem výložníku autojeřábu na našich nemocničních lůžkách přišli lidé z konstrukce, kteří dříve pracovali v ČKD. Ing. Zbyněk Frolík se pak po výrazných modifikacích tohoto systému rozhodl jej uplatnit na dalších nových modelech nemocničních lůžek, čímž v této branži nastartoval doslova revoluci. Použití tohoto konstrukčního prvku nám umožnilo mnohem rychleji expandovat do celého světa.
Děkuji za rozhovor.
Libor Pošta
24. 01. 2011, 11:10
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01