"Moje"děti Slánských listů

Aneb práce na obou frontách se vyplatila...

  Když dostanu do rukou druhý stupeň ve formě batolete,asi se mu nezamlouvá, že kromě různých rodičů na různorodé výchovy schytá každý týden,jen jednou za týden, aby toho neměl moc,úkol.

 A to pokaždé jiný...

  Zvládnout Cestu domů,roli ve hře"Kdybych byl anděl s jedním křídlem",vymyslet hádanku na téma -Kdo jsem, a přitom nesmět říci konečně to jméno, ale nějakou bláznivou formou tu osobu popsat,to musí být pocit šílený.

 Co vlastně po mně v češtině ještě chtějí?ptá se batole.

  Musím umět psát bez chyby,napsat slušně čtvrtletku,odříkat básničku,to jsem čekal,ale psát každý týden jako cvok nějakou slohovku?Vždyť jsem tohle nikdy nedělal!Už teď se bojím, až přijde čtvrtek, a "máma"řekne další nové zaklínadlo.Nechápu, jak se ten prcek vedle mě na ten moment může těšit.

 Pak si všechno přečteme, pochválíme se,zkritizujeme a hurá na další tajemný úkol.

  Tak ještě , že už dokážu sedět, dokážu zapnout počítač,chňapnout myš,ze které nemám panickou hrůzu jako babička, která neví "vocogou",hodím tam webovky slánskejch listů,pak tam hodím svůj registr a projedu se po klávesnici s něčím v hlavě...Snad to má hlavu a patu a něco zajímavého a poutavého, jak říká moje "máma-čeština".

 Zabiju dvě mouchy jednou ranou.

Spisovatelskou a tu druhou,ať je jakákoliv.

P.S.Jo a máma vyřizuje,že je prej na mě hrdá,že mám hodně sourozenců v první desítce, a tak se její trpělivost a moje nadání a dřina vyplatily.

 Sice těm slovům nerozumím, ale vzkazuju to.

....Děkuju těm, kteří mi každým dnem dělají radost tím, že umím zapnout počítač, nebojím se myši, najdu webovky Slánských listů a mrazí mě při čtení toho, co se v "mých" deváťácích dokázalo zrodit.

Andrea Hrabánková,3.ZŠ Slaný,učitel -češtinář 9.A třídy

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%