Než jsem se narodila, aneb taky jsem byla na houbách...
Tma... Slyším kroky... Hučí mi v hlavě. Dneska jsem se byla projít a zase jsem to cítila, jakoby mě někdo chtěl chytiti. Utíkala jsem a povedlo se. Jsem rychlá...
Dnes jsem nic nenašla, ale třeba budu mít štěstí zítra. Jestli mě nechytí ve spánku. Kdo jsou? Co od nich mohu čekat? Ublíží mi? V hlavě mám tisíce otazníku.... Čím se zabavit... Čím zabít dlouhé chvíle nekonečného čekání...
Už zase... Krok.. krok... teď... V hlavě mi zní divná slova.. Mami! Tati! .... Můj domov se pohnul... Divné hučení... Jakoby někde zněl spád vodopádu...
Mám křičet? Nevydám ani hlásku..
Mám kopat? Ne... Zase by mě chtěli chytit.
Výkřik! Jsou tady...
Ve vteřině všechno ztichlo... Už je konec? Není slyšet nic, než jen tlukot srdce... Ale nejsem si jistá zda je to srdce moje nebo těch co se mě pokouší dohonit... Bude se to ještě opakovat?
Bojím se!
Tma se začíná proměňovat ve světlo... Už můžu křičet a všechno si to vynahradím! Pusťte mě! Nedávejte mě sem... Je mi zima! Slyším tlukot srdce...
Mami....
Lada Dvořáková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
19. 10. 2009, 17:22
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 14. Čtenáři celkem udělili:
59 bodů. Průměrný počet bodů: 4.21
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Daniel17 - 22. 10. 2009, 16:05:39
Trošku divný, ale jinak dobrý no, nikdy by mě nic takového nenapadlo.
GabuSHka - 20. 10. 2009, 17:53:08
Zajímavé
Zajímavý ,to by mě nenapadloxD