Setkání po deseti letech

Usínám u počítače. Proč už je zase listopad? Ze zamyšlení mě vytrhne blikající ikonka na monitoru. Nový email. Přišel mi odkaz na facebook. Někdo mě žádá o autorizaci, někdo si mě přidal do přátel. Odkliknu odkaz a čekám. Nevěřím svým očím. Kristýna? To není možné. Je to už tak dávno. Přece jsme se viděly naposledy ve třetí třídě. Nejlepší kamarádky, nejkrásnější dětství. A pak? Odstěhovala se a bylo po všem. Žádný kontakt, adresa ani telefonní číslo.

Je to už deset let, deset dlouhých let. Je to opravdu ona? Nespletla si mě nějaká holčina s někým jiným? Potvrdím autorizaci a už mi zbývá jen počkat, jak se to dál vyvine. Jako vždy mě přemůže zvědavost a napíšu Kristýně první. Po chvilce mi pošle ICQ. Neuvěřitelné. Na tváři se mi rozlije úsměv. Je to ona. Po hodině psaní zjišťujeme, že naše vlastnosti jsou naprosto stejné. Jako kdybychom se nikdy neodloučily, žádných deset let. Netrvalo dlouho a domluvily jsme si sraz. Najednou mě přepadly chmury. Co když si nebudeme rozumět? Po ICQ přeci nepoznám, jaká je. Poznáme se po tolika letech? Jaká asi bude?

V pátek, hned po škole, jsem se vydala na Kladno na autobusové nádraží a netrpělivě čekala, co se bude dít. Objevila se. Podívaly jsme se na sebe a padly si do náruče se slzami v očích. Byla to tak nečekaná reakce z obou stran, že jsme se začaly smát. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem znovu objevila nepostradatelného človíčka. Jsem ráda, že si mě našla Týnko. Teď už Tě neztratím. Datum 6.listopadu 2009 se mi zapsalo do paměti. Datum našeho "prvního" setkání.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%