Kniha na prosinec - Hrdý Budžes.

Je září, první hodina literatury. Dostáváme seznam knížek, které máme za rok přečíst. Na každý měsíc jednu. Některé už mám přečtené a tak si je s radostí škrtám. Aspoň mi zbude více času na ty ostatní.
    I když padající listí značí, že je teprve listopad, už jdu do knihovny pro knihu na prosinec. Hrdý Budžes – Irena Dousková. Ha, Budžes, to bude asi něco o Indiánech, říkám si naivně. V knihovně mě to vždycky baví.         Koukám se na knížky, všude je ticho a klid. Našel jsem jí. Uff, je tenká. To přečtu raz dva a bude vystaráno.
    Jedu autobusem domů. Nedá mi to a nahlédnu na první stranu. Příběh vypráví dítě. Malá Helenka Součková. Vlastně se jmenuje Freisteinová, po svém tatínkovi, ale toho nezná. Stydí se tedy za to, že se jmenuje jinak než maminka a tak si říká Součková. Celý příběh se odehrává v sedmdesátých letech. Helenčina maminka Kačenka se svým přítelem Pepou hrají v divadle. Koncem knihy je ale Kačenka z tohoto divadla vyhozena. Na víkendy jezdí celá rodina za babičkou a dědečkem do Zákopů. V poslední kapitole se všichni dozvíme, že se stěhují do Prahy a Helenka je z toho neuvěřitelně šťastná.
    Zajímalo mě, co to tedy je – Budžes. O Indiánech kniha nebyla, tak co to může být. Vše je v poslední kapitole: „Hrdý Budžes nebyl ani Indián, ani partyzán. Hrdý Budžes nebyl vůbec. Je to jen hrdý buď, žes. To je ještě horší než kdyby to byl komunista.“
    Kniha mě natolik zaujala, že jsem hned běžel do knihovny pro další pokračování – Obětin byl Rusák. To teď čtu a je stejně dobrá jako ta předešlá. Z Helenky už je studentka gymnázia a popisuje své zážitky z Prahy.
    No a kniha na leden? Do ledna času dost…

Dnes má svátek Emílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3284