Hajj ibn Jaqzán

Tyto arabská slova znamenají Živý syn bdícího. Je to kniha, která byla sepsána ve 12. století filosofem, dvorním lékařem a přírodovědcem Abu Bakrem ibn Tufajl. Do češtiny byla přeložena r. 1957 dr. Ivanem Hrbkem, který se významně, v nemalé míře zasloužil o četné překlady z arabštiny.

Někteří odborníci tvrdí, že je to kniha, podle níž se inspiroval Daniel Dafoe k sepsání Robinsona. Já tvrdím, že mají cosi společného.
Kniha je na svou dobu moc revoluční a  vznikla v Andalusii - muslimském Španělsku, za vlády Almohádů. Jsou tam vyjádřeny myšlenky jako : Země je kulatá, nebo pojednání o tělesech, živočiších a Bohu.
Já tu knihu přečetl za tři dny. Vidím v ní přírodopisný traktát, který je ukryt v krásném příběhu. V posledních kapitolách je však cítit vliv islámské mystiky.

Kniha vypráví přiběh Hajje ibn Jaqzána, který se dostane na pustý ostrov, jako novorozeně. Je vychován zvířaty a postupně filosoficky roste. Sledováním přírody, přírodních jevů a nebes si stanovuje primitivní zákony o přírodě. Dospěje k názoru, že musí být k přírodě šetrný a postupem času dospěje k Bohu.

Nakonci knihy se setkává s člověkem Asálem, který ho naučí mluvit a dostane do civilizace. Hajj však zjistí, že civilizace je zlá, že dychtí po penězích  a slávě a že se mu tam nelíbí. To má  za následek návrat na ostrov spolu s Asálem. Na ostrově dožijí svůj život, plni poznání.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283