Once, there was a tree... Strom, který miloval chlapce

Ráda si přečtu kdejakou knížku. Počínaje dívčími romány a konče detektivkami. Občas ale ,třeba neúmyslně, zabrousím do říše pohádek a příběhů pro děti. Podobně jako nedávno.

Do rukou se mi dostala anglická knížka s názvem The giving tree – Strom, který dával… Zdánlivě jednoduchý dětský příběh nutí malé více přemýšlet a nás starší vede k rozvíjení původní myšlenky. V hodině anglického jazyka jsme tuto knížku přečetli a vyvolala různé reakce.

 

Kniha vypráví o chlapci a Stromu. Malý chlapec miloval ten Strom, s nímž trávil tolik času, lezl po jeho kmenu a rozhlížel se z koruny, jedl slaďoučká jablka a sedával v příjemném stínu, jež mu listnatý přítel poskytoval.

 

A Strom byl šťastný.

 

Později chlapec vyrostl a dlouho ke Stromu nepřicházel. Když se pak objevil, Strom žádal :“ Pojď, jen pojď blíž a posaď se v mém stínu, jez jablka a rozhlédni se po okolí, hraj si v mých větvích a vylez po kmenu nahoru.“

Chlapec se ušklíbl a jen stroze odpověděl:

 

„Jsem už příliš velký, abych měl na takové věci čas,  chci se bavit a chci si kupovat věci. Potřebuji peníze! Dáš mi snad ty nějaké peníze?“

 

„Odpusť, peníze nemám,“ řekl Strom, „ale vezmi si má jablka a prodej je na trhu. Tak získáš peníze a budeš šťastný.“

 

Chlapec nemeškal, otrhal jablka a odešel s nimi na trh.

 

A Strom byl šťastný.

 

Později se chlapec vrátil a vypověděl, že potřebuje dům, aby byl šťastný. Strom mu dal své větve, aby si dům postavil.

 

A Strom byl šťastný.

 

Když po čase zase přišel chlapec, spíš tedy muž, málem stařec, potřeboval loď. Jeho přítel již bez jablek a větví mu poskytl svůj kmen, aby si z něj udělal kýžené plavidlo.

 

A strom byl šťastný.

 

Když nakonec přišel stařec, řekl mu pařez: „Odpusť. Nemám nic, co bych ti mohl dát. Neposkytnu ti stín, nedám jablka a nerozhlédneš se z mých větví, Jsem jen starý pařez. Odpusť“

 

Na to stařec odpověděl: „Nežádám nic, jsem příliš starý, než abych lezl ve větvích, jsem unavený, než abych stavěl domy a lodě. Jsem příliš smutný, chci si jen v klidu sednout a odpočívat.

 

„ Na co je dobrý starý pařez? Jen pojď, sedni si na mne a odpočiň si.“

 

A strom byl šťastný.

 

 

Příběh ve mně vyvolal spoustu emocí a rozpoutal tok mých myšlenek.V první, rozhodně ale neposlední řadě vnímám fakt, že nakonec nejvíce šťastný je ten, který dal a dává. Chlapec – muž, který stále něco chtěl svému štěstí přeci nedošel.

 

Vidím v tom také skutečnost, že v krizi poznáš přítele, dalo by se říci. Strom , ač sám neměl mnoho chlapci vždy něco poskytl. A navíc, byl šťastný, že může svému příteli pomoci.

 

Nakonec jsem ale přišla na myšlenku, která se mi zdá tolik jasná. Tento Strom lze přirovnat k našim maminkám… To ony jsou naše stromy života. Ony jsou tu pro nás vždy, když už nevíme jak dál a ony by se pro nás rozdaly… V dětství jsme s nimi denně, jak rosteme, opouštíme je a žádáme víc a víc. Nestačí nám jejich láska. Bohužel. Přesto ony jsou šťastné právě tehdy,  když štěstím hýříme my sami.

 

Ten příběh nutí člověka přemýšlet o přátelství a o hodnotě věcí. Přemýšlet o tom, kam se s láskou a prosbou vracíme a nutí nás uvědomit si, že právě tam by nám mělo být nejlépe. Přemýšlejte občas o věcech, na které byste mohli přijít až příliš pozdě… Utíkejte obejmout své maminky, stromy života a skutečného poznání. Ony nás milují a neopouští… Díky, Mami.

 

 

 

Můj Strom není ledajaký kus dřeva. Má duši, srdce a své kouzlo, proto s velkým S.  

Příběh můžete zhlédnout na této adrese, knížce se ale nic nevyrovná.

http://videa.pocketmovies.info/video/1TZCP6OqRlE/the-actual-73-giving-tree-movie-spoken-by-shel-silverstein.html

Dnes má svátek Emílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3284