U Nežárky, splavu a na louce

Bylo mi dvanáct let a měla jsem možnost zažít ty nejnádhernější prázdniny v mém životě. A taky že jsem je zažila. Zprvu se zdál pobyt u řeky Nežárky dost nudný a nic se nedělo. Vzal mě tam tehdy děda se svou přítelkyní, kteří jsou zdatní rybáři, takže jejich dny spočívaly v chytání ryb. Spolu s námi  tam byla má sestřenice Hanka a bratranci Tomáš a Petr. Děda s tetou každé ráno ve čtyři hodiny vstali a odcházeli pryč, když já ještě čekala na svůj ortel v říši snů. Moje sestřenice spala s bratranci v chatce vedle nás.

   Ráno jsem vstala a navštívila vedlejší chatku. A protože děda s tetou byli celý den na rybách a vraceli se pozdě večer, my jsme si museli najít nějakou zábavu. A taky že našli. Procházeli jsme se lesíkem, když jsme narazili na překrásný splav. Bylo to jako v pohádce, voda stékala dolů a dělala přitom ten příjemný rámus. Chvilku jsme posedávali u splavu a pak jsme šli projít další část lesa. Po pár minutách jsme se dostali na krásnou louku plnou růžového kvítí. Byla ukrytá tajemně uprostřed lesa. Lehli jsme si a nějakou dobu tam leželi a povídali si.

   Později jsme se vrátili k chatkám. Všimla jsem si , že kousek od chatek stojí autobus. Přijela nějaká parta lidí, co se chtěla utábořit v dalších chatkách. Ten večer jsme se s Hankou domluvily, že postavíme pod chatkou stan a přespíme ve stanu. Ovšem to jsme neměly říkat před Tomášem a Petrem. Postavily jsme stan a začalo pršet. Když se setmělo, přišla bouřka a v tu chvíli se nezdálo jako dobrý nápad přespat ve stanu. Ale kluci navrhli, že když s Hankou zvládneme přespat tu noc ve stanu, koupí nám druhý den nanuků, kolik budeme chtít. S Hankou jsme souhlasily a zavřely se do stanu. Zipy jsme pro jistotu zevnitř přichytily zámkem. Celou noc jsme nespaly, držely jsme se za ruce a vyprávěly si strašidelné historky.

  Kluky samozřejmě nenapadlo nic lepšího než nás začít strašit. I to jsme přetrpěly a ráno jsme si každá vybraly toho nejdražšího nanuka, kterého měli. Toho samého dne, jsme se všichni seznámili s chlapcem z party, která předešlý den přijela. Jmenoval se Jakub a byl to moc milý kluk. Hanka se mu moc líbila a asi po třech dnech jí řekl, že se do ní zamiloval. To mě nepotěšilo. I já jsem totiž byla zamilovaná. Jak jinak než do Jakuba. Ale Hanka o něj nejevila zájem. A tak jsem mu jednou večer prozradila, co cítím. Po dalších dvou dnech mě pozval k tomu krásnému splavu v lese. Od té doby jsme se každý den scházeli. Asi po pěti dnech jsme šli na louku uprostřed lesa a tam jsem dostala svůj první polibek. Nikdy na to nezapomenu. Smutné bylo, že v den odjezdu byly povodně. Hledala jsem Jakuba po celém táboře, ale marně. Nasedla jsem smutná do auta a odjížděla. Ještě jsem se otočila zpátky, že se rozloučím s tímhle místem a v dáli jsem uviděla Jakuba. Pozdě. Auto se rozjelo a já už se sním víckrát neviděla. Žádný kontakt, nic. I přesto to byly prázdniny, na které nikdy nezapomenu. První smítka volnosti. Jsem ráda, že mě tenkrát děda vzal sebou a ráda na tyhle chvíle vzpomínám.

Dnes má svátek Barbora

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.91%

Spíše ano

17.69%

Spíše ne

15.36%

V žádném případě

24.04%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3295