Každé prázdniny jsou krásné...
Každé prázdniny jsou krásné, už jen proto, že to jsou prázdniny. Žádný protivný zvuk budíku, slastné protahování v pelíšku, a ten pocit, že nic nemusím, je prostě úžasný.
To si uvědomuji teď, když už jsem skoro dospělá.
Jako malá jsem milovala prázdniny proto, že na mě měla mamka spoustu času, jezdily jsme na výlety, chodily se koupat. A když musela máma do práce byla jsem u jedné babičky a pak u druhé a tam to bylo super. V tu dobu jsem bydlela ještě na Kladně a tak pobyt u babičky, která měla králíky, slepice, husy, kachny a čuníka, byl nezapomenutelný zážitek. Slepicím jsem chodila sbírat vajíčka alespoň 10 x denně a zlobila jsem se, že tak málo nesou, králíky jsem krmila až skoro praskly a nejvíc jsem se těšila na večer, kdy jsme s babičkou hnaly husy na malý rybníček, aby se vykoupaly.
Taky zahrada skýtala spoustu dobrodružství, ale v tom mě zase podporoval děda. Jak šla babička brzo ráno do lesa už jsem lezla po stromech a hrála si na indiány. Děda se proměňoval na náčelníka Apačů a občas musel dělat i koně. Ale jak jsme slyšeli hlas babičky, byli jsme ti nejvzornější a nejposlušnější lidi pod sluncem.
Postupně jsem začala jezdit na tábor, který pořádala policie a náplň byla opravdu zajímavá.
Noční přepadení, i s vrtulníkem, běh potokem, odpoledne s psovody, střelba z různých zbraní, prostě vše po čem dobrodružná duše touží. Ale když už jedete potřetí není to ono a tak přišly jiné tábory.Také pobyty pro alergiky u moře.Ty jsem opravdu milovala. Žádný pevný režim, stačilo, že člověk uměl dobře plavat a dodržoval pravidla. Vedoucí nám dost důvěřovali a my jsme je nezklamali. Samozřejmě, že jsme měli i společný program, jako výlety lodí, jízda na banánu, soutěže, hry, prostě kdo chtěl, bavil se společně a kdo ne, mohl se slunit a užívat koupání.
Pak jsem začala jezdit na tábory od Pionýra, na tyto tábory byla vždy připravena celotáborovka a všichni jsme měli kostýmy k dané tématice. Jako dítě jsem záviděla těm starším, že mohou jezdit jako vedoucí, ale vloni jsem byla jako praktikantka a velmi často jsem vzpomínala jaké to bylo krásné, když jsem jezdila jako dítě. Ale i tyto prázdniny byly krásné. Zase to bylo něco jiného.
Letos už se moc těším až zase pojedu na tábor. Plánů mám plno, ale nevím jak to vše dopadne,ale ať budu dělat to či ono bude to žůžo, protože prázdniny jsou prostě prázdniny.
Fotografie:
Kateřina Helena Oslejšková, Gymnázium Slaný, 2. ročník
27. 03. 2010, 10:38
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili:
15 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.