Chata
Chata
,,8. července konečně.´´ Pamatuji, jak nás babička vzbudila:
,, Vstávejte vy lenoši, ukliďte si postele a rychle na snídani.´´ Když jsme se
nasnídali, zatroubil na nás strýc, že už je čas odjet na chatu. Celý rok jsme
se na to s bratrancem Kubou těšili, pánská jízda s nepořádkem a
večerkami v půl druhé.
Když jsme
po dvou hodinách cesty dorazily na chatu, hned jsme vyběhli ven k našemu
bunkru. Řekli jsme si , že bychom si tam
měli trochu uklidit. Ten den jsme po úklidu šli vybalovat. Večer jsme hráli
karty do dvou do rána, pak jsme šli spát.
Druhý den
ráno nebo spíš odpoledne jsme se šli vykoupat do sprch, které byli nad námi.
Pak jsme vyjeli na výlet do města. S Kubou jsme se pošťuchovali, zatímco
strýc šel koupit zmrzliny. Pak jsme vyjeli na pole a blbli jsme tam do sedmi
večer. Po tom jsme jeli nazpět a v chatě jsme hráli šachy.
Na další
den jsme stávali kole 13 hodiny a šli jsme hrát fotbal. Po 3 hodinách jsme si
šli udělat lodě, já jsem měl ze dřeva, která se neustále potápěla. Kuba měl lepší
nápad, vzal dvě plastové lahve a na ně přivázal polystyrenovou krabičku. Jak
jsme je pouštěli po vodě rybníka Kuba
tam omylem spadl, a když vylezl zjistil že má mobila v mokré kapse. Tak ho
pak v chatě rozebral a nechal na slunci.
Čtvrtý den
jsme s Kubou šly na skládku, kde byli samé různé věci. Vždycky když jelo
nějaké auto, tak jsme se schovali. Vytáhli jsme si starou sedačku. Naproti naší
chatě byl les a pole, tak jsme se šli kouknout do lesa, kde jsme našli něčí
bunkr a provázky. Provázky jsme vzali, protože jsme si mysleli, že ten bunkr už
nikomu nepatří. Pak jsme uslyšeli kroky a utekli jsme i s provázky pryč.
Na pátý den
jsme si udělali den indiánů. Já byl Malý Luk, bratranec Malý Klacek
a strýc Velká Kláda. Celý den jsme šermovali s klacky a
stříleli z luku. Místo tětivy jsme použily tkaničky. Moje po třetím
výstřelu praskla. Takže jsme použily jeden z provázků, který jsme minulý
den sebrali. Večer jsme si rozdělali oheň a opekli jsme si buřty. Ten den jsme
šly brzy spát.
Předposlední
den se toho moc nestalo, protože pršelo. Ale byl to už třetí den co jsme se
nemyli. Strýc využil příležitosti a vzal si mýdlo a ručník a šel se pod déšť
vykoupat. My už jsme to nestihly.
Poslední
den jsme si balili a loučily s naší chatou a bunkrem. Někdy po třetí
hodině jsme vyrazily domů, a bohužel já jsem zase neseděl ve předu.
Michael Funderák, Gymnázium Slaný, 7. ročník
20. 12. 2009, 20:58
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 5. Čtenáři celkem udělili:
15 bodů. Průměrný počet bodů: 3
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
tukanse - 23. 12. 2009, 19:18:01
o je funík
tys kecal ty d****e prej že se jmenuješ pindulínek nebo nějak tak
jája - 22. 12. 2009, 20:10:39
chata
vzpomínám na své mládí