Rána, skok, svíčková – a je vymalováno!
Nevíte, jak přimět manžela aby vymaloval byt? Možná se inspirujete příběhem, který jsme po Vánocích zažili my J
„Tak kde se couráš?“ zase mi to trvá – jak by taky ne, když jsem jediná, kdo se trochu zajímá o svůj vzhled a nechce dělat ostudu. „Už jdu“ křiknu a ženu se ze schodů trochu jako hurikán.
Aby jste byli v obraze – je 25. prosince a nás čeká návštěva u tety, ostatně jako každý rok touto dobou. Nikdo nemáme ponětí, jakým zážitkem tato návštěva letos bude.
U tety je vše připraveno k slavnostnímu obědu, její dlouhý stůl byl až překvapivě nazdoben, stejně jako zbytek domu, který působí normálně spíš jako ehm… pracovní prostory :D - teta má totiž početnou rodinu a tak udržet tento dům uklizený je doslova nereálné. Přesto se jí alespoň na Vánoce povedlo dům vycídit. Užasle jsem pokyvovali hlavami.
Posadila nás do obýváku, než dodělá něco v kuchyni. Akorát jsem si šla pro pití a zeptat se, jestli nepotřebuje pomoc. Teta byla zanořená hlavou v komoře a něco přerovnávala. V tom se venku někdo rozhodl, že je vhodná chvíle zkoušet rachejtle na Silvestra. Asi netušil, že sousedovic pes Black je lekavý. Blackoušek je takové tele - černý hafan, který by sežral celou rodinu k večeři, vskutku ale velmi přátelské a bázlivé zvíře. Jako správný hlídací pes je na zahradě ve své boudě a s oblibou cpe svou velikou hlavu do okna kuchyně, kde vždycky dostane nějakou dobrotu.
Po výbuchu rachejtle hledal opět útočiště v kuchyňském okně. Tam už ale našel útočiště sedmilitrový hrnec se svíčkovou, která se chladila připravená na zítřejší návštěvu! Jednoznačně muselo dojít k jejich srážce. Black byl v přesile a tak hrnec hravě zmákl.
Nevěřícně jsem sledovala, jak se černý hafan dere s hrůzou v očích do okna a hrnec, nabraný jeho tlapami, letěl vzduchem, zatímco svíčková konala svou práci. V mžiku vymalovala celou kuchyň na béžovo a na slavnostní večeři v hrnci nezbylo téměř nic.
Aby toho nebylo málo, než se teta(stále ještě přerovnávajíc cosi ve spíži) stačila vzpamatovat, vrhl se pejsek Daně – no ne zrovna do náručí. Vlivem jeho nárazu se teta hrnula rukama napřed do spíže. Zahučela tam celá a všechny sklenice, které snažně rovnala se povalovaly kolem ní. Black si, jako hodný pejsek sedl ke dveřím a koulel nevinně očima. To bylo řevu, když se teta z pod sklenic po chvíli vyhrabala.. Chudák pes byl bez milosti vyhnán ven a Dana jen spráskla ruce nad tím nadělením :D
Co mohla dělat? Začala se smát stejně jako my všichni a usoudila, že alespoň strejda konečně vymaluje. Rozhodně na tyhle vánoce u tety vzpomínáme rádi a těšíme se na ty letošní.
Fotografie:
Black, druhým jménem Pohroma se strejdou ( můžete si všimnout velikostních rozdílů)
Kateřina Helena Oslejšková, Gymnázium Slaný, 2. ročník
04. 11. 2009, 16:16
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 22. Čtenáři celkem udělili:
105 bodů. Průměrný počet bodů: 4.77
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.