Nejvyšší dům na světě
V Novém Yorku dostavuje se právě nejvyšší budova na světě. Je to obchodní dům známé Singerovy továrny na šicí stroje na dolním Brodway. Dosáhnuvší nyní 41.poschodí, není tím dosud budova dohotovena, neboť se nyní opatří ještě vysokou věží o 6 poschodích, i dostoupí tak výše tohoto obra mezi stavbami novoyorkskými 184 metrů.
Opět nový spolek na Smečně
Právě dovídáme se z bezpečného pramene, že v nejbližší době založen bude na Smečně „Katolický spolek“. Nutí to zajisté každého rozumného člověka ku přemýšlení. Musí mít zajisté klerikálové vhodnou půdu pro tento spolek, když v nynější době, třídění to lidí, osmělují se vystoupiti na světlo se spolkem takovým, jehož intence jsou až příliš průhledné. Že při rození tohoto spolku u jeslí budou státi a na něho dýchati kostelník se svíčkovou bábou, nikoho ovšem nezarazí. Musí však každého zaraziti, až vedle jmenovaných uvidíme také dýchati a držeti palec pány, kteří svého času demonstrovali ve Slaném pro všeobecné právo hlasovací. Avšak i „Všecko je na světě možné i království boží, všecko hyne a pomine jako rychlé zboží,“ jak někde někdy napsal Havlíček.
E.St.Vráz v Slaném
Dne 12.listopadu nastal onen, dlouho již tak toužebně očekávaný večer, kdy cestovatel p.Vráz přednášel v záloženském divadle o svých cestách. Jako vypravovatel jest p.Vráz slanskému obecenstvu velice dobře znám již ze svých dřívějších návštěv, a tu není divu, že ač dosti objemné naše divadlo, bylo přeplněno. Pan Vráz přednáší nádherně. Řeč jeho provázena jest celou řadou světelných obrazů, skioptikonem promítaných, k nimž téměř všechny fotografie pořídil si cestovatel sám. Vypráví, jak moře jej vždy vábilo a od břehů mořských přenáší nás lehce do Španělska, Alhambry, pak do Gibraltaru, Afriky, Maroka. Krátce vylíčí poušť ve všech svých hlavních rysech a již vede nás z jedné černošské vesnice do druhé. Živě líčí, jak často mu šlo o život, pokračuje, jak často sám byl svědkem obětování lidí pohanským bůžkům. Až mráz jde po zádech a člověku naskakuje husí kůže, když slyší, co pozůstatků lidí válí se v nejtemnější Africe na ulicích černošských vesnic. Pak opět přes moře „cestujeme“ dále do Ameriky. Zříme před sebou veletok amazonský nádherný Maraňon u pramene, kde jako slaboučký pramének stéká po skalách, údolími, tu opětně se valí dolů jako vodopád. Pak vidíme obyvatele Jižní Ameriky, Mestice, Indiány. Zříme degenerované potomky Inků, kořalečníky. Díváme se na nádherné, velkolepé stavby vymřelých kmenů indiánských a pak zavádí nás cestovatel ku Malajcům na ostrovech Andských, do jejich kolových vesnic. Všude tam číhá na cestovatele smrt. A navštívíme konečně největší díl světa, prastarou Asii – Čínu, Japonsko. V Číně cizinci úplně nepřístupný císařský palác vidíme, přejdeme na Koreu. Než dosti. – Byl to nádherný večer. Škoda, že minul. Věru, člověk by vydržel cestovatele p.Vráze poslouchat do nekonečna. Litovat dlužno, že pouze jedinou přednáškou svojí nás poctil, že úplně neotevřel svoji bohatou pokladnici dojmů a zkušeností, že více večerů s námi nestrávil a dále vyprávěti nemohl.
Národní ostuda
Ve čtvrtek 21.listopadu konal se zde hraběcí hon, jehož účastnil se také kníže Karel Schwarzenberg. V leči od Libovice ku Slanému připojil se ku knížeti známý a „velký nimrod před Hospodinem“ lužecký mlynář p.Černý a o překot knížete upozorňoval německy: „Links, rechts!“ Když již věc stala se knížeti nepříjemnou, obrátil se na tohoto našeho pašáka a vlastence a řekl mu česky: „Vždyť já vidím!“ – Co si pomyslil o našem „pokrokovém“ Slansku?
Vzácný úlovek
Dne 14.listopadu zastřelen byl na knížecím fürstenbergském panství u Požárů (mezi lány a Křivoklátem) veliký divoký kanec. Byl 114 centimetrů vysoký a vyvrhnutý vážil 180 kg. Trofej tato bude vycpána jako úlovek hraběte Clam Martinice.
Anonymní dopisy
V městě našem řádí již po několik měsíců „sport“ zvláštního rázu, totiž zasílání dopisů anonymních. Dopisy anonymní jsou ve Slaném zasílány různým váženým rodinám, ano i jednotlivcům, kteří se jimi zákeřně napadají, a to takovým způsobem, že nelze si ani pomysliti. Měli jsme příležitost nahlédnout v několik podobných dopisů, a tu musíme směle přiznati, že nad obsahem jich musí si každý jen trochu slušný člověk odplivnouti. A co je při tom nejsmutnějšího, že každý, zmíněným způsobem napadený je vůči takovému zákeřnictví úplně bezmocným a bezbranným. Bylo by proto na místě, aby naše veřejnost sama přičinila se k vypátrání darebáků, kteří bez pochyby z nedostatku jiného zaměstnání, hlavně však ze zášti a škodolibosti, napadají tak zákeřným způsobem osoby, jimž mnohdy nejsou ani po kotníky rovni…
Drahota masa
Na všech stranách stěžují si konzumenti na velikou drahotu masa. Dobytek klesá v ceně, je lacinější nežli loni a předloni, ale maso neklesá. Kdo je toho vinen? Jen řezníci. Když přede dvěma lety začal dobytek stoupat, řezníci honem pospíšili si a zvedli cenu přímo úžasně. Teď klesá a ohromné výdělky zůstanou v zamaštěných kapsách řezníků. Konzumenti a rolníci – jako vždy – přicházejí tu zkrátka. Sociální demokraté se před volbami chvástali, že jakmile přijdou do parlamentu, klesne maso v ceně. Dobytek klesl – ovšem že ne vinou těchto mluvků a oni nedocílili ničeho!
Alois Svojsík ve Slaném
Odbor klubu českých turistů pozval si na večer v úterý dne 10.prosince chvalně známého cestovatele, kněze – turistu p.Al.Svojsíka z Prahy. Přednáška jeho konala se v záloženském divadle za četné návštěvy obecenstva ze všech kruhů naší společnosti. Jeť p.Svojsík u nás oblíbeným hostem. Lehce, zajímavě a poutavě plyne jeho přednáška, provázena celou řadou obrazů, k nimž fotografické snímky pan přednášející si sám pořídil. Z Brém provázíme cestovatele na obrovský zaoceánský parník, s jehož zařízením a životem na něm se brzy seznámíme. Vypráví sám cestovatel o nemilé mořské nemoci, jež zachvátí každého nováčka na moři. V Americe kol obrovské 92 metrů vysoké sochy Svobody uvádí nás cestovatel lehce do měst západu, z Nového Yorku do Chicaga, Pittsburku, San Franciska, Washingtonu atd. Příjemně jsme strávili ten večer za tak zajímavé, poučné i zase zábavné přednášky. All right!
Nová pošta
otevřena bude dnem 1.ledna v obci Šlapánicích s připojením ku pojezdné poště mezi Zlonicemi a Budyní nad Ohří.
Klouzačky
V posledních dnech panovaly husté mlhy a pěkné mrazíky. Následek toho byl, že téměř po všech ulicích ve Slaném povstaly klouzačky. Z celého však města nejpěknější klouzačky jsou na obou stranách nádražní třídy. Nebezpečno tudy jíti, člověku hrozí každým krokem klouznutí a padnutí. Nebyly však tyto kluzačky uhlazeny jedině naší více či méně nadějnou mládeží, ale i dospělí přispěli k tomu svou hřivnou – uličnictví. Bude tak i nadále?
Vandalismus
Z více stran již jsme byli upozorněni, jakým způsobem si počíná v městských sadech na hájích hajný Beznoska. Střílí vše, co mu pod pušku přijde. Na samém městském pozemku, v městských sadech, četným obecenstvem navštěvovaných, střílí psy, kteří tam provázejí své pány. Ba, i zcela neškodné veverky tam postřílel. Ve všech městech pro okrasu dávají do sadů všeliká zvířata, králíky, veverky, divoké holuby, ale nikde není člověka, jenž by svojí rukou zabíjel tyto milé tvory. Jen u nás…
Oheň
Dne 2.prosince o půl 6.hodině ranní vypukl oheň ve stodole starosty p.Jos.Hampeise v Trpoměších. Jen rychlým a úspěšným počínáním hasičského sboru z Votrub, který řízením velitele p.Navrátila první k požářišti se dostavil, bylo zachráněno obytné stavení, jakož i vedlejší prasečí stáje. Pan velitel Navrátil zasluhuje tudíž se svým sborem plného uznání a vděku. Byl to také křest ohněm votrubského hasičského sboru, poněvadž nedávno teprve založen zúčastnil se hasičských prací teprve ponejprv a to s úplným zdarem! Na požářiště dostavili se také hasiči z Drchkova a Slaného, kterým ovšem byla přičiněním hasičů votrubských práce velice usnadněna. Starostovi p.Hampeisovi shořelo ve stodole 450 mandelů obilí. Utrpěl tudíž značnou škodu. Jest však pojištěním poněkud kryt.
Neštěstí
František Fojt, 27letý ženatý polní hlídač z Malkovic, koupil si v létě ve Slaném u obchodníka p.Otakara Petery revolver. Poněvadž mu náležitě nefungoval, odebral se z té příčiny za krátký čas na to do obchodu p.Petery, kdež mu paní Peterová řekla, by přišel jindy, poněvadž její muž na několik neděl odcestoval. František Fojt dostavil se tudíž do obchodu páně Peterova dne 14.listopadu o 9.hodině ranní, kdež bylo zároveň více lidí. Na otázku pana Petery, čeho si přeje, odevzdal mu Fojt revolver s poznámkou, že náležitě nefunguje. Pan Petera, aniž se zeptav, je-li revolver nabitý (nešťastnou náhodou byla v něm jedna patrona), zavadil o spoušť a v tom okamžiku vjela kule Fojtovi do břicha. Na to ihned doprovodil p.Petera vrávorajícího Fojta do bytu p.dra.Mrzílka, kdež mu byla první pomoc poskytnuta, odkudž dopraven byl do zdejší nemocnice. Lékaři pp.dr.Mrzílek a dr.Stejskal zjistili, že kule projela dutinou břišní, aniž by poranila střeva. Stav postřeleného jest dosud dobrý.
Sebevražda
Dne 27.listopadu v poledne zastřelil se v Hobšovicích v bytě svých rodičů 23letý svobodný Václav Ryšl, zedník. Příčina zoufalého činu neznáma.
Pro zábavu i pro poučení z předstoletých slánských čtrnáctideníků Svobodný občan a Světlo, v depozitu Památníku A.Dvořáka ve Zlonicích, vybral a připravil
Libor Dobner
04. 12. 2007, 19:17
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01