Vyučování a vychovávání dětí slabomyslných
jest v poslední době předmětem obzvláštní péče ministerstva vyučování. Ministerstvo nepátrajíc, odkud vzíti finanční prostředky, neboť laciná rada, dorozuměti se se spolky dobročinnými, nepomůže žádnému příteli školství – ukazuje ve svém výnosu, že by bylo nejlépe zříditi vychovatelny s byty pro děti s úplným zaopatřením, v druhé řadě doporučuje pomocné školy, popřípadě pomocné třídy s denními útulky pro slabomyslné děti. Určitější jsou pedagogické předpisy, podle kterých přijímány býti mají ony slabomyslné děti, které jsou schopny vzdělání, vyloučeny pak děti zpustlé, blbé, slepé, hluchoněmé a epileptické. Se slabomyslnými do školy nemají choditi též ony, které pro nepříznivé okolnosti zůstaly pozadu, ale jsou normální. Také předpisy k přijímání, zaměstnávání dětí a učitelů, o vzdělání učitelů jsou střízlivé a svědčí o touze ministerstva vyhovět palčivému nedostatku našich obecných škol, které pro přeplnění tříd z ohledu na převelikou většinu normálních dětí musí po několika pokusech zústaviti bez pomoci děti slabomyslné, i když tyto po vzdělání horoucně touží. – Ale peníze!?
Dělnické byty na Smečně
Zcela potichu, beze vší barnumské reklamy vejde v nejkratší době na Smečně šlechetným přičiněním hraběte Jindřicha Clam Martinice spolek ku zřizování zdravých a pohodlných bytů dělnických pro Smečno a okolí, jichž bude moci dělnictvo jednak používati jako laciných bytů nájemných, jichž, ale také právě pomocí tohoto dobročinného spolku bude moci dělník za výhodných podmínek do svého vlastnictví přivésti. Panu hraběti, jenž jest duší příštího spolku a jenž právě jej jako svou původní myšlenku v život uvádí, podařilo se soustřediti v tomto spolku veškeré kruhy obyvatelstva smečenského. V tomto taktním jednání pana hraběte oproti veřejnosti a v jednomyslnosti, s jakou tyto humánní snahy pana hraběte se u všech vrstev obyvatelstva smečenského a okolního potkaly, leží zdar příštího spolku, jež v nejbližší době svou ustavující valnou hromadu odbývati bude. S opravdovým potěšením jest nám vytknouti, že spolek tento liší se od podobných hlavně tím, že bude postrádati naprosto rázu výdělečného a že dík společenským konexím svého protektora bude většinu svých příjmů čerpati z veřejné dobročinnosti. V okolnosti, že veškeré kruhy obyvatelstva na podniku tom bez ohledu na stav a politické smýšlení účast berou shledáváme potěšitelným, že ještě stává pole činnosti, na němž veškeré třídy ku blahu svých bližních při dobré vůli a sledování humanitního cíle sejíti se mohou. Poněvadž spolek ten sleduje čistě humánní cíle jest přáním, by všeobecně byl podporován a nalezl ohlasu v nejširším okolí.
Veřejná plovárna a koupelna ve Slaném
Otevřena byla již 14.května, bohužel však bránilo chladné počasí, aby jí bylo více používáno. Zato v posledních dnech, kdy zavládlo počasí teplé počíná plovárna vůčihledně oživovati. Plovárna je letos tak vzorně zařízena, že byla by škoda, kdyby jí obecenstvo hojně nevyhledávalo. Nouze o vodu ani letos nenastane, protože všecky okolní prameny a potoky jsou proti letům předešlým na vodu nepoměrně bohatší. Nový rozbor vody dopadl co nejpříznivěji, takže ani v ohledu hygienickém nelze plovárně čeho vytýkati. Výbor postaral se i o to, aby plovárna opatřena byla pěknou sprchou, která dodá plovárně nového lesku. Sprcha ta nebude zařízena způsobem primitivním. Byvše sestrojena strojním inženýrem panem Em.Pattou, nalézá se nyní v práci ve zdejší akciové strojírně. Okolnost tato jest bezpečnou zárukou, že zařízení sprchy bude účelné. Ke sprše použito bude vody ze studny na plovárně zařízené, která jest nejen čistá, ale i chladnější nežli voda v basinu. Tím, že dostane se plovárně pěkné sprchy, odstraněn bude poslední nedostatek, který byl plovárně vytýkán a vzroste jistě zájem, kterého podnik tak vzorný a humánní zasluhuje.
Nová jednota sokolská
Dne 2.června založena byla v Tuchlovicích tělocvičná jednota Sokol za přítomnosti starosty Sokola z Nového Strašecí bratra Josefa Hálka, jakož i tamnějšího sboru cvičitelského. Poradní schůze odbývala se v hostinci pana Boh.Juny. Po skvělé řeči starosty br.Hálka a přednášce br.učitele Vaško, po rozplamenění člena sboru cvičitelského br.Měchury a zapění několika sokolských písní, přihlásilo se za členy na místě 37 Sokolů a ustaven prozatímní výbor k vypracování stanov a předběžných prací.
Neštěstí
Dne 11.června před 6 hod.ranní přejet byl na trati rakousko-uherské státní dráhy v Karlíně rychlíkem ujíždějícím ku Praze, neznámý dělník. Nešťastníku hlava k nepoznání byla rozmačkána. U mrtvoly nalezen byl vojenský pas, znějící na jméno Jos.Křenka, r.1880 rodilého, do Srbče příslušného mechanika, jenž sloužil jako záložník u dělostřelectva. Mimo to měl u sebe lístek, povolávající ho k vojenskému cvičení.
Strýčko Ferdinand
přítel slovenských dítek a budovatel škol kopaničářských, oznamuje v otevřeném listu, že odchodem do vyhnanství chce se zachovati pro práci ve prospěch Slováků, ježto mu ve vlasti pro jeho činnost redaktorskou chauvini uherští strojí odsouzení nikoli do vězení pro politické provinilce, nýbrž do vězení pro sprosté zločince. – Zaznamenáváme doufajíce, že zdejším jeho známým bude to pobídkou, aby neustali podporovati vzdělávání Slováků v mateřském jazyku.
Muzea venkovská
rozvíjejí se stále utěšeněji. Roste počet předmětů památných v nich ukládaných a kupí se kol nich téměř v každém městě mužové, jimž osvětné snahy leží velice na srdci. K muzeu se družívá veřejná knihovna a čítárna. Třeba místnosti pro předměty památné, třeba místnosti pro knihovnu, pro čítárnu a potřeby řemesla i jiných živností za nové doby vymáhají si i občasné výstavy nových strojů a vzorných výrobků. A tak města některé již pro všechny tyto účely vystavěla budovu vhodnou, jiná ji – dle svých poměrů ve větší či menší nádheře – vystavějí co nevidět. Tato vlna plodonosného proudu kultury zasáhne i Slaný, a že by bylo dobře, kdyby se sem rozšířila brzy, uzná po zralé úvaze každý.
Muzeu královského města Slaného
daroval pan V.Plavec, kožešník a majitel domu v Slaném, kůži z japonského ježka a z obrovské ještěrky. Spolek zedníků a tesařů po svém rozchodu odevzdal muzeu spolkový prapor, křížek na rakev a spolkové heslo.
Slaný svým dětem
V úterý dne 2.července oživí zahrada „na střelnici“ nepřehlednými zástupy dětí, radujících a veselících se. Jen aby laskavé nebe se nad těmito malými slitovalo a dalo pohodu. Velký průvod dětí v krojích neb ve svátečním oděvu zahájí slavnost a vyjde před 2.hod.odpoledne za zvuků kapely p.Zábranského z míst pod lipami u kláštera. Kostýmy všecky jsou vítány. S průvodem mohou jíti i dítky, které nebudou v krojích. Dobré pohostinství poskytnou dámy. Kavárna připraví levnou kávu, buffet dobrý zákusek. Dítky provedou různé hry. Heslem všech rodičů a přátel naší mládeže budiž: Na shledanou o Dětském dnu, dne 2.července „na střelnici“.
Kroužek mládenců novostrašeckých
pořádá dne 7.července v hostinci p.V.Jelínka zahradní zábavu. Program: koulení o ceny, pošta, tombola, střílení o ceny, zpěvy, společenské hry, koncert a tance. Hudba Boh.Josífka. Začátek ve 2 hodiny odpoledne. Večer velký ohňostroj. Za nepříznivého počasí v sále.
Klub přátel loutkového divadla ve Slaném
Pořádal 16.června 1907 koncert s přednáškou p.dra.Fleischmanna „O cílech loutkových divadel“, ve prospěch Čechů ve zněmčeném území. Nejisté počasí, které panovalo, bylo asi příčinou, že koncert nebyl tak navštíven, jak pořadatelé očekávali. Pan přednášející slovy prostými a od srdce jdoucími, stručně vypověděl dějiny loutkového divadla od dob nejstarších do doby nejnovější a rozhovořil se nejvíce o loutkovém divadle českém a to jak o Matěji Kopeckém, tak i o snahách nejnovějších o vzkříšení loutkového divadla a o významu her pro vychování mládeže intelektuální i mravní. Zmíniv se o osudech i zdejšího klubu slavícího pětiletí své činnosti, končil ohnivou výzvou k rozmnožení členstva a podpoře jeho snah. Za tuto velmi pěknou přednášku dostalo se panu doktorovi hojného potlesku.
Zušlechťujte naše domy!
V městě našem máme ještě celou spoustu domů, jež svým špinavým zevnějškem a otlučenými fasádami neodporučují se valně k obývání. Také i z ohledů jiných měly by domy tyto býti dány alespoň do takového pořádku, aby na cizince, kteří přece jen do města našeho ku návštěvě svých známých a přátel zavítají, nevzbuzovaly ten nejhorší dojem. V Lázeňské třídě máte hostinec, z něhož omítka padá na hlavu kolemjdoucím a ohrožuje je na zdraví. A což pak teprve dům v Klášterské ulici, kudy se ubírá při pohřbech do roka na tisíce lidí cizích, ten teprve vypadá pěkně. Špinavá okna, ještě špinavější dvéře, o fasádě domu toho a jeho zabláceném zbarvení ani nemluvě, ten by věru toho již zasloužil, aby se nad ním sám jeho domácí pán smiloval. Ovšem jest u nás ještě celá spousta domů i v jiných ulicích, které zrovna lesku městu nepřidávají, ale na ty dvě ošklivé budovy ve dvou zdejších ulicích museli jsme poukázat, aby takovéto okrasy se u nás nerozmnožily. Tak špinavých a otlučených budov marně byste ve Švýcarsku neb Německu hledali.
Vylovená mrtvola
U splavidla v Libšicích vytažena byla dne 14.června mrtvola 61leté dělnice Barbory Nesnídalové. Obvodní lékař p.dr.Fuchs z Turska zjistil smrt utonulé. Stařena delší dobu trpěla žaludečním rakem a patrně v sebevražedném úmyslu vrhla se v noci do Vltavy, kde utonula.
Pro zábavu i pro poučení z předstoletých slánských čtrnáctideníků Svobodný občan a Světlo, v depozitu Památníku A.Dvořáka ve Zlonicích, vybral a připravil
Libor Dobner
05. 06. 2007, 18:48
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.00%
Spíše ano
17.72%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.96%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01