Městská rada ve Slaném
vydala toto prohlášení: Vážení spoluobčané! Vaším přičiněním a Vaší zásluhou se stalo, že zmizely z města našeho páteční průvody žebráků a že ani v jiné dni nejsme obtěžováni dotěrnými prosebníky. Proto se obracíme na Vás, žádajíce, byste pomohli přítrž učiniti ještě jednomu zlozvyku, jenž počíná se vzmáhati na úkor věci dobré. Stalo se několikráte v poslední době, že několik lidí pro své potěšení uspořádalo si zábavu a předstírajíc nějaký účel národní nebo dobročinný, zvalo dům od domu, prodávalo vstupenky a předkládalo subskripční listiny. Zlozvyk tento zamezí se zajisté tím, že každý, třeba pozvánku přijal, odepře okamžité složení vstupného slovy, že si koupí vstupenku u pokladny, rozhodne-li se k zúčastnění se zábavy. Další zlozvyk spočívá v tom, že sluhové, vybírajíce příspěvky pro spolky, členy jejich novoročním koledováním obtěžují. Na spolky ty obracíme se se žádostí, aby toto obtěžování členů svých zamezily a způsobem vhodným sluhům odložení starého zvyku toho ulehčily. – Starosta V.Baňka.
Zvýšení sazeb na poště, telegrafu i telefonu
nabude platnosti 16.ledna. Spočívá mimo jiné v tom, že snížená sazba za dopravu místních dopisů je zrušena. Místní dopis bude musit být frankován na příště 10 h místo 6 h. V oboru telegrafním byl zaveden poplatek blanketový (2 h za blanket) a zrušena snížená taxa za telegramy místní. Stanoví se nyní také obnosem 6 h za slovo. Poplatek za obchodní telefony (mimo Vídeň) obnáší 120 – 400 K, za soukromé telefony 115 – 200 K ročně. U poštovních poukázek byla prodejní cena zvýšena ze 2 h na 3 h a za zálepky i pásky bude se vybírati 1 h jako náhrada výrobního nákladu.
Falšování potravin
rozmáhá se přes všechny meze, které mu chtěl položiti zákonodárce, způsobem vzbuzujícím úžas: k vyslovenému falšování totiž přistupuje ještě zcela moderní nešvar falešných náhražek, honosících se jmény, která nejen že jsou zbrusu nová, nýbrž i také násilím na naší mateřštině. Je pozoruhodno proto čísti výroční zprávu ústavu pro zkoumání potravin a poživatin ve Vídni, z níž jde najevo, že celých 25% zkoušek vykonaných provedeno bylo na potravinách a poživatinách zkažených nebo zdraví lidskému škodlivých!
Zlatou svatbu
slavil dne 6.ledna 1907 v kruhu své rodiny a nejbližších přátel p.Antonín Novák se svou chotí Annou, rozenou Lukášovou v Pálečku. Padesát roků tomu, co se ujali malého statku, však svou železnou pílí, houževnatou přičinlivostí a neoblomnou vytrvalostí domohli se jubilanti blahobytu a s radostí a uspokojením hledí na ovoce své dlouholeté práce. Čtyřnásobně zvětšili svou půdu, ku které celé padesátiletí vřele lnuli. Ze šťastného manželství žijí čtyři dítky. Nejstarší syn jest vrchním inženýrem Českomoravské továrny na stroje v Praze, dva synové jsou rolníky a dcera měla za chotě dnes již zemřelého řiditele cukrovaru klobuckého pana Zapa. Jubilant p.Antonín Novák narozen v r.1831 v Dobrovízi a choť jeho r.1839 v Pálečku. Jubilant byl téměř 20 let starostou obce Pálečku, dlouholetým členem okresního zastupitelstva a členem řiditelstva Okresní hospodářské záložny ve Slaném, a to od jejího založení, až pro vysoké stáří sám se funkce vzdal, odkud dostal za zásluhy velice lichotivou a umělecky provedenou adresu díků a uznání. Dále jest spoluzakladatelem cukrovaru klobuckého, kde od počátku, a to plných 35 roků zasedá ve správní radě a přes 20 roků jest místopředsedou závodu toho. – Tak jako se p.jubilant staral po celé padesátiletí o zájmy veřejné a o svou půdu, tak zase pečovala jeho paní choť měrou přehojnou o chudinu. U paní Novákové v Pálečku nebyl nikdy chuďas oslyšen; její štědrá ruka usušila mnohou slzu a rozradostnila mnohý obličej. Přejeme oslavencům, by ještě po dlouhá léta radovali se ve zdraví z požehnané práce své.
Nemístné šetření
S osvětlováním provádí se v nové ulici u nádraží již asi týden, právě v době, kdy nastalo tání, takže chodci musí se po kotníky vodou a blátem broditi. Ulice má pouze dvě svítilny, ač by dobře tři míti mohla, avšak ani v těch se nesvítí. Poplatnictvo této bezejmenné ulice u nádraží žádá o laskavé nařízení, by se ulice ta osvětlovala, a doufáme, že se této skromné žádosti vyhoví.
Platila svůj dluh hotovými
Paní Růžena Pachmanová, hokynářka v Motyčíně, potřebovala velmi nutně peněz a poněvadž věděla u koho co má k požadování, odhodlala se také k návštěvě své dlužnice Marie Hodysové. To bylo dne 14.prosince 1906. Ta však nebyla návštěvou její příliš potěšena a místo sázení peněz začala vyplácet Pachmanovou dřevem tak dlouho, až jí způsobila lehká poranění na hlavě a jiných částech těla. I lopatky k vyplacení použila. Při této “výplatě” byla též přítomna L.Hrabáková a poněvadž i lékař motyčínský p.dr.V.Kurka zranění taková popsal, byla Hodysová při hlavním líčení pře dne 28.prosince 1906 odsouzena do vězení na 24 hodin a ku zaplacení soudních útrat.
Mezinárodní spolek svobodných myslitelů
pozval profesora Masaryka, aby se zúčastnil sjezdu letošního v Bostonu. Profesor Masaryk pozvání přijal a podá na sjezdě zprávu o náboženském a církevním životě v Čechách. Mimo to bude míti profesor Masaryk několik anglických i českých přednášek v různých amerických městech.
Radě královského města Slaného
podána byla následující žádost: Slavná městská rado! Spáleniště bývalé přádelny Honore de Liserovy ve Slaném hyzdí již po 5 roků frekventovanou část města zdejšího, a zvětralé, omšelé zbořeniště toho ohrožují bezpečnost chodců kolem se ubírajících. Cestující ve vlaku obdivují již řadu let půvabné trosky bývalé přádelny, více však ještě shovívavost úřadů stavebních, které mlčky přihlíží k tomu, kterak asi lidumilný vlastník a osvědčený přítel zájmů města zdejšího jednou s ruinou tou naloží. Jsouce toho náhledu, že zmíněný objekt půvab města zdejšího nikterak nezvyšuje, ba přímo zevnějšek jeho hyzdí a tomu (jak svrchu vzpomenuto) i z ohledů bezpečnostních nutně odstraněn býti má, - dovolují si v úctě podepsaní slavnou městskou radu uctivě žádati, aby ve smyslu čl.125 řádu stavebního majiteli bývalé přádelny neprodleně odstranění zbořeniště naříditi ráčila a eventuelně postupem všech instancí konečného odklízení ohyzdných zbytků budovy té se domohla. Zároveň prosíme, aby slavná městská rada vhodným způsobem přičinila se o to, aby panu H.de Liserovi, vlastníku přádelny v Malé Kvíci, další neoprávněné užívání signatur neb značek “H.de Liser, přádelna ve Slaném” co opravdu s pravdou se nesrovnávající a nepřípustné zamezeno a znemožněno bylo. Ve Slaném 14.ledna 1907 – 86 podpisů.
Rada královského města Slaného
věnovala ve prospěch postavení rozhledny v Slaném odboru českých turistů prozatímní příspěvek 300 K, uznávajíc, že bude nepopíratelnou atrakcí Slaného, ale i ozdobou širých niv bohatého Podřipska. Výbor s vroucími díky kvituje první tento příspěvek a těší se, že najde ohlasu i následovníků u velké řady přátel a příznivců české turistiky, kteří podají mu ruky pomocné a darem sebemenším pomohou budovati v díle započatém, na dílo, jež vzroste z lásky nás všech ku okrase našeho královského města, k pýše všeho severozápadu.
Dobrovolní otroci klerikálů
Zatím co pokrokové organizace učitelské ze všech sil pracující na odvrácení vlivu a moci klerikálů nad školou a učiteli – mnozí jednotlivci o překot “samochtíc v porobu dávají šíji”. Právě vánoční doba byla jim vítanou příležitostí osvědčit svoje poddanství a vtíravé patolízalství! Také na našem okrese mimo jiné zvláště se vyznamenal novopečený řídící P.v Srbči, sehrav (a to ještě uboze!) nesmyslnou židovsko – římsko – klerikální slátaninu od Flekáčka, Sanchu Pansy P.Škrdlete. Obecenstvo mělo tolik soudnosti a samostatnosti, že přes zuřivé shánění a lákání se přičinilo, aby sál zel chvályhodnou prázdnotou. Pan pořadatel naopak se přičinil, aby nadělal zbytečných výloh, jmenovitě vypůjčením 30 obleků z Prahy a placením nevhodné a nepotřebné hudby – takže slavným protektorům (místní radě)způsobil hrazení deficitu. Pozvánky sice slibovaly “čistý výnos” chudé mládeži na pomůcky, a zatím rodiče týchž dítek svoji oběť vysokého (1 K) vstupného položili na oltář – bohatého půjčovatele obleků! Dobré poučení pro dobrovolné klerikální otroky!
Přeplněné třídy
Pod tíhou přeplněných tříd na Smečně klesá už učitelstvo. Dvě slečny učitelky dostaly,pro nemoc dovolenou. Jest proto už nejvyšší čas, by školu jsme již na Smečně viděli a ne jen o ní slyšeli. Ať nemá Smečno zdraví dítek a učitelů na svědomí, neboť čísla počtu žáků v jednotlivých třídách 115, 110, 95 atd. jsou vykřičníky, jichž by si měli všimnouti páni u vesel lodičky města.
Smečenské ženské před soudem
Smečenské ženské, ponejvíce to manželky tamnějších horníků, chtěly býti v letošním karnevalu dozajista prvními z těch, kdož se již tance dočkati nemohou a proto aby u svých tanečníků nepřišly o přízeň a sympatie na poli společenském, usnesly se na tom, že uspořádají si svůj ples hned o “prostřední svátek vánoční”. – A slovu svému také dostály. A poněvadž obyčejná taneční zábava nevyhovovala jejich pořadatelskému vkusu, připojily k ní ještě průvod, a žádaly okresní hejtmanství slanské za jeho povolení. Avšak přání jejich nebylo vyhověno a průvod zakázán. Vzdor tomuto však zákazu průvod se odbýval a milé ženské dostaly se před zdejší okresní soud, jsouce funkcionářem státního zastupitelstva p.J.Brožíčkem žalovány pro přestupek shromažďovacího zákona z roku 1867. – Když bylo průvodní řízení skončeno a přečteny spisy politickým úřadem slanským zapůjčené, vynesl soudce pan soudní tajemník J.Zahradník rozsudek, kterýmž Antonie Šíchová, Štěpána Štěpinová, Anna Příhodová, Anna Plzáková, Františka Lokajíčková, Marie Čejková, Rosalie Pačíková, Anna Hrdličková, Marie Bernášková, Marie Čejová, a Leopoldina a Marie Fialová – tedy celý tucet ženských – byly pro shora uvedené paragrafy odsouzeny ku zaplacení 2 korunových pokut a ku náhradě soudních útrat.
Pro zábavu i pro poučení z předstoletých slánských čtrnáctideníků Svobodný občan a Světlo, v depozitu Památníku A.Dvořáka ve Zlonicích, vybral a připravil
Libor Dobner
16. 01. 2007, 18:21
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01