Neznalost neomlouvá !
Co vlastně dělá zemi zemí, na kterou bych měla být pyšná? Mám se hlásit k přítomnosti nebo k minulosti? Mám se vůbec hlásti k tomu, že jsem z Čech?
Není tomu dávno, co jsem absolvovala výměnný pobyt. Rodina mé ,,kamarádky" byla bezvadná, ale pak padla otázka, při které mi vážně lezli oči z ďůlků. Ta otázka byla: ,, A kde vlastně ta Časká republika je? Někde u moře? " Honem sem nevěděla, co jim mám na to vlastně říci, bublala ve mě vztek, a tak jsem byla radši zticha. Večer jsem nad tím ale opravdu začala přemýšlet.
Bohužel asi nikomu neodpustím, aby nevěděli, kde vlastně jsme. Vždyť naší dominantu, Prahu, zná přeci každý... A víte co mi někteří cizinci dokážou říci? Že Praha je hlavní město Francie. Při těchto slovech zatnu zuby, řeknu děkuji a urychleně opouštím místo střetnutí, protože bych asi opradu vybouchla.
Že někdo nezná naše malá, ale přitom krásná města, že neví, kdo je náš prezident nebo že si stěžuje, že tady nikomu nerozumí, to bych ještě tak nějak pochopila, ale vždyť kdyby teda už nic jiného, tak alespoň to pivo by mohli znát!
Já jsem zkrátka pyšná na to, že jsem z Čech! Že žiju zrovna tady, že můžu procházet starou Prahou a navštívit místa, která ještě teď patří minulosti... A až se mě zase někdy někdo zeptá, kde leží ČR, zavedu ho do Prahy a řeknu : Tady!
Fotografie:
Země Česká, domov můj....
Lada Dvořáková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
22. 11. 2009, 19:34
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 6. Čtenáři celkem udělili:
30 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.