Hurá... řekla jsem si v duchu, když jsem v pondělí ráno uviděla vyvěšené suplování na nástěnce v prvním patře. Celý týden bez matiky. Juuu, a v úterý je státní svátek a ve čtvrtek mám cvíčka z biologie, budu i bez chemie.
Ani si nedokážete představit, jak jsem byla v pondělí šťastná. Tenhle týden se mi opravdu líbí. Ve škole je teď taková pohoda, žádné dusno ani atmosféra, která by se dala krájet. Dnes mi ještě odpadlo odpolední vyučování, sice to je jen seminář z výtvarné výchovy, ale aspoň na sebe nevyleji tuž. Dnes jsem byla o dvě hodiny dřív doma a nemrzla jsem na zastávce do půl páté, což je potěšující.
Matematika je mým úhlavním nepřítelem od začátku mého studia na gymnáziu. Pětka s pětkou si kráčí ruku v ruce a je jim úplně jedno, že já vzteky kolikrát brečím. Šprtám se ,,ostošest" a kladné výsledky? Ty se asi někde zapomněly. Můj index skrývá malé tajemství, nebo to už vlastně není tajemství. Přece celý profesorský sbor ví, že Isabela ze 3.A neumí matematiku a má samé pětky. Někdy se sama sebe ptám, proč jsem na gympl vůbec lezla. Asi jsem to neměla dělat. Dvakrát mi hrozilo propadnutí a dvakrát jsem se z toho vyhrabala, sice s odřenýma ušima, ale vyhrabala. A to jsem ze základky vycházela se třema dvojkama na vysvědčení. Kde jsou ty časy?
Chemie mě zlobila už na základní škole, vzoreček sem, vzoreček tam. Pokaždé zapomenu, jak se vlastně ty hydroxidy, peroxidy a kyseliny tvoří. To, co k životu nepotřebuji, si prostě nezapamatuji. Ach jo, jak moc mě to štve.
Na začátku prváku jsem byla asi naivní, když jsem si myslela, že francouzština je krásný jazyk a že bych se chtěla do Paříže jednou odstěhovat. Nic nebude. Fránina je něco nezvladatelného. Polovinu neumím a to co umím spletu. Jak mám vědět, jaká čárka se nad písmenkem píše? Jednou je to doleva, jednou doprava, nebo tam žádná není. Nikdy se to nenaučím. Když dostávám opravené písemky se sytě červenýma čtyřkama a několika vykřičníkama, tak se do země propadám.
A co teď? Vyber si studentíku, pilně se to nauč nazpaměť. Matika s chemií a francouzským jazykem mi teď ,,žerou" všechen volný čas, ale já se nevzdám. Nehodlám prolítnout, když už jsem došla tak daleko. Doufám, že moje jízdenka s názvem Gymnázium V.B.T. je platná.
Isabela Moravcová, Gymnázium Slaný, 3. ročník
19. 11. 2009, 19:46
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01