Áj spík ingliš aneb jak bravurně zapůsobit na anglické kluky
Ačkoli jsem trapasů zas tolik nezažila (možná proto, že působím jako blázen tak často, že okolí nikdy neví, jestli je to úmysl nebo nepříjemný omyl) vím alespoň o jednom, který stojí za to a ráda se o něj podělím.
Je to už pár dní co jsme se s kamarádkou rozhodly vyrazit na pozvání mé tety do Anglie. Naprosto nadšené jsme koupily letenky, sbalily kufry a zruinovaly konta. Ve víru anglického života při pobřeží jsme nakupovaly, cachtaly se ve studeném moři a … No a ještě něco tomu chybělo!
Když jsme se tak v podvečer couraly podél pobřeží zaujal nás plakát který sliboval velkou zábavu, příjemnou hudbu, hezkou obsluhu a drinky pro slečny zdarma! To bylo úplné znamení, tam musíme jít! A taky že ano! Po několikahodinových – nezbytných!- úpravách jsme mohly jít. To nám přesně chybělo.
Vzhledem k tomu, že jsme nikoho neznaly nebály jsme se to trochu rozbalit a všechny ty nepěkné chlápky co se kolem nás motali jsme komentovaly českými, velmi peprnými dovětky. Pak nás ale zaujali dva kluci u baru. Beze slova jsme se po sobě podívaly a už jsme si to k nim směřovaly. Zaslechly jsme jen jak šveholili něco anglicky, pak si nás všimli a šveholit přestali. Svou, v té době ještě ne úplně uspokojivou angličtinou, jsem konverzovala a Martina stejně tak. Mezitím co si kluci povídali, spolu jsme usilovně komentovaly všechny jejich nedostatky a nenechaly jsme si pro sebe ani poznámky, které bychom normálně rozhodně neříkaly, ale vědomí že česky nám nikdo nerozumí odbouralo zábrany. Vesele jsme se bavily na jejich účet vždy, když nám bylo po chuti – to byla paráda, když nikdo neví, co si povídáme!
Večer se blížil ke konci a tak jsme se šly rozloučit. Z ničeho nic nám kluci nabídli bravurní češtinou setkání v Praze. V tu ránu jsem měla sto chutí vzít nohy na ramena a utéct! Statečně jsme to ale ustály a kompletně rudé jsme se než uculovaly. Kluci to vzali s humorem – zato nám trvalo dlouho, než jsme se rozkoukaly :D
K setkání v Praze nakonec došlo a s kluky si ještě dnes občas napíšeme. Rozhodně už si ale i v cizině dáváme pozor na jazyk a raději komentujeme jen ty, co nesedí zrovna vedle nás!
Fotografie:
...
Kateřina Helena Oslejšková, Gymnázium Slaný, 2. ročník
29. 10. 2009, 11:41
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 99. Čtenáři celkem udělili:
490 bodů. Průměrný počet bodů: 4.95
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.