Sny se dvakrát nezdají...
Není to tak dávno, co se mi už podruhé zdál ten samý sen... Mám dva bratry, které každý den ráno vypravuju do školky i do školy... Ve snu tomu nebylo jinak...
Bydlela jsem i s bratry a rodiči u babičky. Je to starý dům, dvoupatrový... Měla jsem na sobě oblečení 50. let a oblékala bratry ... Na tom by nebylo nic moc zvláštního... Byla jsem strašně nervózní, pořád jsem koukala z okna na zahradu a na příjezdovou cestu... Když jsem se takhle jednou podívala... Viděla jsem velké nákladní auto plné gestapa. Nevypadala jsem překvapeně, jen vyděšeně... Asi jsem to čekala... Seběhla jsem dolů. Seděla tam moje babička, děda, ale i prababička, praděda ( oba už nejsou mezi námi ) a můj nevlastní otec. Já jsem toho moc neřekla... Jen ,, Vašku, už jsou tady" On se na mě podíval tak... Nešťastně, že i ve snu jsem začala popotahovat, ale držela jsme se, byl to asi adrenalin, který mi nedovolil plakat... Tak se tedy takto podíval a odpověděl mi docela drsně ,, tak na co čekáš?! Vypadni! " Já jakobych věděla, co mi tím chce naznačit jsem utíkala zpátky nahoru. Popadla svého nejmladšího bartra a vyskočila s ním z okna na druhou stranu k dvorku a utíkala někam pryč.. pak jsem si ale vzpomněla, že je v domě ještě můj druhý bratr, tak jsem se pro něj vrátila. Stihla jsem to... Když jsem se pak ale otočila ( už v bezpečí s oběma bratry ) uviděla jsme celý náš dům v plamenech...
Byl to hodně děsivý sen... Netekla tam krev a ni se nestřílelo... nekřičelo... Ale stejně ve mě zanechal jakousi památku...
Budu jen doufat, že to nebude do třetice všeho dobrého i zlého...
Lada Dvořáková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
19. 10. 2009, 17:53
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 11. Čtenáři celkem udělili:
46 bodů. Průměrný počet bodů: 4.18
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.