Přátelství je víc než kamarádství.
Známe se už skoro 5. let, ale nikdy jsme moc nebavily. Poznávání začalo až v 6.třídě,ale nebylo to ono. Víc než ‚‚Ahoj, a Jak se máš?‘‘ mezi námi neproběhlo. Ale je tu konec 8.třídy. Jednou mi napsala, že potřebuje si promluvit, bylo mi divné, že chce mluvit se mnou vždyť ona má jiné a ‚‚lepší‘‘ kamarádky, než jsem já. Svěřila se mi s věci, kterou nikdy nikomu před tím neřekla. Postupem času jsme byly, čím dál tím víc spolu. Přes víkend, prázdniny, po škole ve škole.
My dvě jsme jako den a noc. Ona je velká já malá. Jsme jiné, ale přesto jsme stejné. Máme toho tolik společného, ale i různého. Spolu jsme v sobě ‚‚otevřeli‘’nové schopnosti a zájmy společné i odlišné. Rozdělujeme si své štěstí, ale i trápený. Radost i smutek. Je to má ‚‚schránka‘‘na tajemství.
Začala jsem ji věřit a ona mě. Mluvily jsme o dobrých, ale i o špatných věcech co se nám staly. Máme své sny, o kterých se bavíme a o kterých víme jen my. Je to člověk, který umí poslouchat, pomoct, poradit a rozveselit. Když se mi něco stane, nemusím nic říkat. Sama mi nabídne, jestli si nechci promluvit. Bez ní nevím, co bych dělala. Ted patři to mého života. A teď můžu na 100% říct, že ona mi změnila život. Ted konečně vím co je PŘÁTELSTVÍ…není o tom,aby se všude psala a říkalo,že jsme nejlepší kamarádky. Stačí, když o tom víme my dvě. To je to pravé Přátelství a já ti za to děkuji můj příteli.
Fotografie:
.....
_..._
Nastˇa Vasileva, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
14. 11. 2009, 16:01
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 7. Čtenáři celkem udělili:
35 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.