Přátelsví je o toleranci a nejen o ní
Mít nejlepšího přítele znamená sdílet s ním radost i smutek. Pomoci mu v jeho těžkých chvílích i velkých radostech.
Občas ale mívám takové ty jemně depresivní stavy, ve kterých nevím, na koho se obrátit. Jdu tedy za mojí nejlepší kamarádkou. Když vidím úsměv na její tváři jen co vyjde ze dveří, moje odhodlání mizí. Mám opravdu právo kazit jí náladu? Nechci si brát na svědomí její smutek a tak to v sobě raději udusím.
Jen žasnu, když mi za dva týdny kamarádka oznámí, co semnou je, že jsem nějaká divná a ať okamžitě vybalím, co se děje. Je totiž moc fajn vědět, že máte někoho kdo na Vás vidí, co se přihodilo a je odhodlaný Vám pomoci. Zvláštní ale je, že tuto schopnost má naše mamka a pak člověk kterému hodně dvěřujeme, tedy většinou náš přítel.
Jsem moc ráda za svojí mamku, která je mou nejlepší kamarádkou a vím, že se na ní mohu se vším obrátit. Důvěřuje mi a za to jsem jí strašně moc vděčná, protože to se v dnešní době zas tak často nevidí. Je ochotná mě vždy a ve všem vyslechnout a takovýc lidí taky moc není. Jsem na svou mamku pyšná, když slyším od kamarádek : ,, Máš super mámu ".
Druhým člověkem, kterého si velmi vážím a který pro mě moc znamená je kamarádka, o které jsem zde už jednou psala. Takový můj andílek...
Myslím, že není víc co bych dodala... Snad jen: Mám Vás ráda :-)
Fotografie:
Já a moje mamí
Lada Dvořáková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
14. 11. 2009, 10:46
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 4. Čtenáři celkem udělili:
20 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.