Jak jsem jí opět našla

Někteří lidé tvrdí, že facebook je to vůbec nejhorší, co kdy kolovalo internetem. Prý dobrovolná ztráta soukromí, člověk nikdy nemá klid, nemůže se pořádně chránit. Jenže tihle lidé si často neuvědomují, že je jen na nich, co si na server facebook.com nahrají za fotky, co tam napíšou a koho si přidají mezi přátele. Já jsem si tento server, musím říct, velice oblíbila. A to z mnoha důvodů: vím, co se kde děje, co je aktuální, jsou tam nejžhavější novinky snad ze všech koutů světa, mohu tam tvořit fotogalerie a kupříkladu hrát hry. Ale co je pro mě nejdůležitější, jsem pořád v kontaktu se svými přáteli. A to nejen s těmi, které znám ze školy nebo zájmovým kroužků, ale také s těmi, které jsem před dlouhou dobou ztratila a právě díky této sociální síti opět našla.

Jako to bylo v případu Jany – chodila s námi do čtvrté a páté třídy zde, na školu do Slaného . Docela jsem si jí oblíbila, byla to milá holčina s dlouhými blonďatými vlasy až po zadek a takovýma jakoby čertovskýma očima. Dokázala roznášet radost, na každého se usmát, ale taky uměla na lidi, které neměla v oblibě, pořádně zavrčet. Sice to nebyla jedničkářka, ani žádný andílek, ale byla s ní legrace. Prožili jsme s ní dva krásné roky a po letních prázdninách jsme se těšili, že nakousneme další. Ale jaké bylo naše překvapení, že Jana do šesté třídy vůbec nenastoupila! Byli jsme v šoku, nikdo nám nic neřekl, žádná zpráva ani novinka o naší kamarádce. Jen kolovaly zvěsti, že se snad odstěhovala do Anglie a zůstane tam už natrvalo žít.

Když nám všem došlo, že to asi doopravdy tak bude, byli jsme sice smutní a trošku i naštvaní, ale život šel dál. Po několika letech, asi před týdnem, mi dvě spolužačky řekli, že díky facebooku opět nalezli naší ztracenou Janu. Neváhala jsem, a jakmile jsem doma zasedla k počítači, otevřela jsem si facebook a zadala do vyhledávače její jméno. A skutečně – hned jako první mi vyjela dívka, která byla Janě neskutečně podobná, možná i úplně stejná. Odeslala jsem jí návrh o spřátelení a hned druhý den už jsme si psali, jak se máme a jak žijeme. Obě jsme byli absolutně nadšené z toho, že se zase „vidíme“ – není a nebyla to sice má nejlepší kamarádka, ale co, stejně jsme z našeho nalezení měli ohromnou radost. Takže on ten facebook přece jenom bude mít něco do sebe…

 

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283