Jeho úsměvy a štěstí

V životě jsem dostala spoustu krásných dárků. V každém věku jsem měla radost z něčeho jiného. Ve svých třech letech jsem si nedokázala představit , že pod stromeček nebo k narozeninám, dostanu oblečení. To pro mě bylo největším zklamáním. Mnohem víc mě potěšila panenka Barbie se svým Barbie domem. To bylo tenkrát radosti. Postupem času mě začalo zajímat i oblečení, našla jsem svůj styl a raději než hračky, jsem měla právě nové kalhoty.

   Když jsem byla ještě o něco větší, postoupila technika vpřed a moje generace poznala počítače. Dostala jsem tedy nový počítač, připojení k internetu, webkameru a mikrofon. Pamatuji si, že jsem moc brečela, radostí samozřejmě. A jak čas postupoval ještě dále, začaly mě zajímat knihy. Zajímají mě doteď, ale přeci jen je pro mě největším dárkem  něco úplně jiného. Ptáte se co? Mám ráda Vánoce a zároveň je na nich něco, co mi vadí. Vánoce mají být svátky klidu a míru. Rodina má být po hromadě a všichni společně mají oslavit tyto krásné zimní dny. Většina lidí v dnešní době bere vánoční svátky trochu jinak.

   Všichni jsou uspěchaní, přetahují se o dražší věci a lepší dárky a vůbec zkrátka,Vánoce jako takové považují spíše za práci a obrovskou útratu, než za svátky klidu a míru. To je na nich v dnešní době to špatné. A proto mým největším dárkem je, že naše rodina dodržuje tradice. To, že nebereme Vánoce tak, jako většina lidí. Nejde přece o dárky. Je strašně krásné dostat pod stromečkem něco, co jste si přáli, ale daleko hezčí je pozorovat u štědrovečerní večeře všechny ty úsměvy a štěstí těch, kteří s vámi moc rádi tráví tyto chvilky.

   Mnoho z nás si toho vůbec nevšímá. Taky jsem to brala jako takovou každoroční nadílku. Až do doby, kdy jsem oslavila jedny Vánoce se svým dědou. Do té doby jsem tyto svátky trávila jen s rodiči. Ty Vánoce, které jsem s ním strávila byly a už navždy budou ty nejcennější. To byl pro mě největší dárek. Vidět úsměv mého dědečka. Vědět , že je se mnou, s námi šťastný. Byl to jeho první a poslední Štědrý den v přítomnosti mé a mých rodičů. Toho dalšího se bohužel nedožil, ale i přesto jsem vděčná, že tu tenkrát byl a věřím, že tady se námi i každý rok bude, jen asi trochu jinak.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283