Uplyne pár let, stane se z nás školák prvního stupně základní školy a objeví se někdo, kdo nás zaujme. Na Péťu od sousedů jsme zapomněli ještě téhož roku, kdy ta láska k němu propukla. V tomto věku už je udělat první krok o něco složitější a tak z důvodu studu sepíšeme krátký vzkaz na kus papírku: ,,Chceš se mnou chodit? Zakroužkuj ANO - NE."
Ani nevíme jak, najednou se dostáváme do období velkých změn. Cloumá s námi puberta. V této době, kdy nás všechno štve a vnímáme věci jinak, se najednou začneme sbližovat s tím klukem, o němž jsme dosud věděli, snad jen to, že existuje. ,,Jak je možný, že jsem si nikdy nevšimla, že je tak fajn?" pomyslíme si. A čáry máry fuk, z fajn kluka se stane první SKUTEČNÁ láska. V jeho přítomnosti všechny ty strašné problémy pominou, je to někdo, kdo nás rozesměje i když se nám chce brečet, někdo, z jehož úsměvu se nám podlamují kolena. ,,Na světě není nikdo lepší než on."
Jeden pravdivý citát říká: ,,První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatuješ jeho číslo." Prožijeme několik vztahů, než najdeme toho někoho, kdo na každého z nás údajně někde čeká, ale zapomenout na předchozí ,,lásky" je nemožné a to i přes fakt, že postupem času zjistíme, co to vlastně je PRAVÁ láska. Ať už jde o pískové bábovičky, úsměvná psaníčka nebo o něco silnějšího, prožili jsme s nimi přece tolik hezkých věcí...
Kateřina Horníková, OA Slaný, 4. ročník
04. 02. 2010, 21:53
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.90%
Spíše ano
17.69%
Spíše ne
15.35%
V žádném případě
24.06%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01