Moje první ,,velká" láska

Kdybych měla psát svou úplně první ,,lásku" byl by to Martin ze školky, kterého jsem neuvěřitelně ,,milovala", protože jsem byla ale opravdu malinká, rozhodla jsem se psát o ,,lásce", která mě poznamenala, když už jsem byla o něco starší a byla to ta první slavná puberťácká ,,láska".

       Bylo mi zrovna 12 a půl a jela jsem na tábor, pochopitelně jsem tam byla mezi těmi ,,staršími" tudíž jsem se cítila opravdu ,,velká".  A jelikož už jsem byla ,,velká" dovolila jsem si pokukovat i po starších klucích, kteří měli chatičku kousek od nás. S kamarádkami jsme na ně mrkaly a nenápadně jsme se před nimi vytahovaly. Nemohly jsme pochopit proč ti 15ti letí kluci naše pokusy o flirt neopětují, a proč pokukují radši po stejně starých dívkách. Po čase nás to přestalo bavit, a tak jsme s mrkáním a nenápadným předváděním přestaly, myslím, že to i naše platonické lásky docela potěšilo.

       A tak , zhrzené láskou ke starším klukům, začaly jsme pokukovat po těch stejně starých, přičemž se moje kamarádka dokázala během dne zamilovat. Byl to kluk z vedlejší chatky a vypadal jako ovečka. Její lásku jsme jí ale nepomlouvaly, protože by to nebylo hezké. Byla to holka, která nikdy nic nevzdala, a tak se s panem ,,ovce" začala seznamovat. Ale pan ,,ovce" bohužel nejevil zájem, moje kamarádka byla smutná a my slibovaly pomstu. Pokaždé když vyšel z chatky jsme na něj pokřikovaly : ,,Ovce, Ovce." Nebylo to od nás hezké, ale my pouze bránily srdíčko naší kamarádky. Naše posmívání nadále pokračovalo tím způsobem, že jsme se začaly s kluky z chatky číslo 26 pošťuchovat všichni. A díky tomu jsem si všimla jednoho z nich, byl to kluk, který měl v sobě nějakou zázračnou jiskru, která mě okouzlila.

    Moje zalíbení vůči němu začalo bý silnější, a proto jsem si zjistila jeho jméno a věk, nebylo to nic těžkého, protože moje kamarádka věděla všechno. Jmenoval se Michal, a byl o půl roku mladší, tudíž jsem ze starších kluků, přesedlala k mladším. To, že byl o půl roku mladší v té době nehrálo roli, protože jsme oba dva byli dětmi. Začala jsem na něj stále více koukat a připadalo mi, že i on kouká po mě. Jednou, když jsem stála před chatkou, zeptal se Michal svého kamaráda, který mě znal, jak se jmenuju a kdo jsem. Nejspíš jsem to neměla slyšet, jelikož šeptali, jenže se stalo, a tak mi nechtěně potvrdil, že mu také nejsem lhostejná.

     Kluci jsou od přírody vynalézaví, co se týče holek, tudíž on mé jméno zjistil velmi ,,nenápadně", ale pár bodů za tu vynalézavost by dostat mohl. Zorvna jsme měli odpolední pauzu a on přišel k naší chatce a řekl :,,Abych ti mohl říct vtip, musím znát tvé jméno."  A protože jsem dívka, která není lehce k mání a ráda před klukama předstírám svoji nezaujatost, neřekla jsem mu ho. Naštěstí jsme měli na chatičce napsána naše jména a s pomocí mé kamarádky zjistil jak se jmenuji a poté přišel onen slavný vtip, na který se zapomenou nedá. Nevím zda proto, že mi to řekl někdo, koho můžu označit jako moje první láska, nebo proto, že byl neuvěřitelně nevtipný. Tak tedy podíval se na mě a pronesl:,,Jasmin? Nástupiště 9 a 3/4? To bude chyba v Matrixu." Tehdy jsem se smála, protože se mi moc líbil na to, aby mu bylo trapně, že řekl vtip,kterému se nedalo zasmát ani v heliovém opojení.

      Poté jsem udělala chybu, řekla jsem ještě jedné ,,kamarádce",že se mi líbí, ale ta neudržela jazyk za zuby a řekla mu to. Bylo mi trapně a cítila jsem se poníženě, že jsem byla tímto nevybraným způsobem prozrazena. A protože jsem byla ještě dítě, rozplakala jsem se. V té chvíli mi velice pomohla má kamarádka, která mi zjistila i jeho jméno, byla jsem smutná a bylo to na mě znát. Stála jsem u dveří naší chatky a měla chuť být doma. Zamyšlená a nešťastná jsem si ani nevšimla, že se Michal blíží k naší chatce, když jsem si toho všimla, bylo už pozdě na to se vypařit. Přišel až ke mě a řekl:,,Nejsi smutná kvůli mě, že?" a podíval se na mě krásným, psím pohledem. V té chvíli jsem zpanikařila, nevěděla jsem co dělat. Proto jsem zakřičela:,,NE." A zabouchla dveře. Dodnes nevím co mě to popadlo. Ale už jsem prostě taková.

    A druhý den byl den D, den na který se těšil celý tábor; závěrečná diskotéka. Všechny dívky se čančaly a chlapci ze sebe dělali především frajírky. Ten den mě kamarádka krásně učesala a připravila, cítila jsem se jako princezna. Když jsem měla vyžehlené vlasy, přišel k naší chatce , kouknul se na mě, usmál se a řekl:,, Tady bydlím, že?" Snažila jsem se vykouzlit ten nejkrásnější úsměv a otočila se zpět za kamarádkou. Když začala ta pro nás ,,velká akce", vešla jsem dovnitř a nenápadně těkala po místnosti. Neviděla jsem ho, proto jsem si sedla vedle kamaráda Filipa, ten mě později požádal o tanec a já souhlasila, Michal to viděl a prý se ho ptal, jestli spolu chodíme. Filip do mě byl zamilovaný a proto řekl, že asi ano. Nemohla jsem se na něj zlobit,ale nemohla jsem nechat Michala vtom, že spolu ,,asi" chodíme. Tak jsem šla za Michalem, pozvala ho k tanci a čekala kdy se mě zeptá. Všechno jsem mu vysvětlila a šla do našeho ,,babského" spolku tančit na ,,největší hity" léta.

    Pozbytek večera jsem ho neviděla, nešel se mnou tančit a já byla smutná, byl poslední ploužák, který byl, samozřejmě, na písničku My heart will go on od Celine Dion, seděla jsem v koutě a nenápadně se rozhlížela po místnosti zda si pro mě nejde můj princ. Když už jsem to vzdávala, přišel, nedala jsem na sobě znát radost, ale uvnitř jsem tančila, zpívala a radovala se. Tančili jsme jako ostatní, starší páry, svět dospělých byl blíž a a blíž. Cítila jsem se šťastná, tak jako nikdy v životě, chtěla jsem, aby tato chvíle nikdy neskončila, abych se ho mohla držet co nejdéle to šlo. Aby hráli celý život jen ten jeden song. Byla jsem najednou rozumnější a bláznivější zároveň.

    Když jsme odjížděli, rozloučili jsme se a vymněnili si čísla na mobil, naše ,,láska" nepokračovala. Nikdy jsme si nedali pusu, již jsme se nikdy neviděli.Nejspíš to tak mělo být, aby se zachovala krása první lásky. Byla to možná ,,jen" dětská láska, za to byla ta nejkrásnější, bez lží a podvodů, bez smutných konců..... Bylo to něco, na co nikdy nezapomenu....

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%