Zvířátkomilové

Celá má rodinka je velkým milovníkem zvířat. Krom pejska, kočičky a vyhynulých rybiček jsme vlastnili i králíčka, křečka a dvě andulky. Po pár letech nám zbyl jen ten pejsek a náš verný kocourek Mína. To však mojí mamce nestačilo a tak se rozhodla, že si pořídíme dlouhodobé zvířátko...

První, kdo se do naší rodiny přidal bylo prasátko Vojtíšek. Malé, zcvrklé... Když mi to dali poprvé do ruky měla jsem dojem, že se zákonitě musí pod mýma neohrabanýma rukama rozpadnout. Roztomilé a křehké, to byl náš Vojtíšek...

Nic ale není tak, jak se zdá a z prvotně roztomilého selátka se stávalo čím dál větší prase, občas i kůň a v dnešní době občas i pěkný vůl..! Pravda, už není tak roztomilý ani malý, ale přesto do naší rodiny neodmyslitelně patří...

Kdyby to tak Vojtíškem skončilo, ale to ne... Maminka jako zvířátkomil se totiž rozhodla, že máme stále ještě jednu postel volnou, tak proč toho nevyužít. Tak do té naší povedené familie přibyl ještě Lukýno. Vlastně se od Vojtína tolik nelišil, začátek byl vesměs stejný - roztomilé kuře. Ani průběh se ničím nelišil... Jen teď je z něj uječený kohout a občas i rozmazlenej yorkshire.
Je těžký s ním vyjít, protože dokonale ovládá utrapenej psí pohled a když lže, ani nemrkne... Člověk si ale zvykne a i on se do naší rodinky zvířátek dokonale hodí...

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283