Hryzající potvůrka. Jak jinak by se jí dalo říct? Hodná veveřička? To asi ne. Sice nehryže do lidí, ale její krásná, kdysi barevná, klec je jen ukázkou, co její malé zoubky dokážou. Pořád tady píšu jako o ní, ale do nadpisu jsem napsala "Pan Piškot", proč vlastně?
Jak vzniknul Pan Piškot? Kde se vzal? Před pár lety klec obývaly dvě potvůrky. Pan Piškot a Pan Ořech. Jenže zčista jasna, jako kdyby do klece udeřil blesk, tak byl Pan Ořech natažený na dně s nožkama nahoře, okolo něj běhal Piškot a pištěl. Nikdy se nedovím, co se tehdy stalo, ale musím říct, že to asi stálo za to. Buď to byla bitka na život a na smrt, a nebo se spolubydlící nepohodli, to se hold někdy stává. Přeci znáte lidské, sousedské vztahy. Ještě mě napadá jedna myšlenka, možná to byl boj o ořech nebo piškot... jsem já to, ale jelito z gymplu, dělám si srandu ze smrti. Promiňte Smrti, já Vás nechtěla urazit. Se budu divit, až na mě přijde s naostřenou kosou. Jejda, zase jsem zabruslila jinam, takže musim zařadit zpátečku a konečně povědět, jak vzniknul Pan Piškot. Pořád jsem žila v domnění, že v dvoupatrové kleci bydlí klučina, ale před půl rokem mě kamarád Jakub vyvedl z omylu. Měl také osmáka a dal mu jméno Borůvka, jenže Borůvka nebyla Borůvka, byl to klučina. A ani nemusím psát, jak to zjistil, protože si to každý domyslí. No, a já mám tím pádem holčinu. Takže Kuba z toho jeho udělal travesťáka a já jsem z tý mojí udělala kluka. A jméno? To se nemění, protože pět let jsem ji oslovovala Piškote a teď bych jí měla říkat jak? Piškotko? To se mi teda nelíbí.
V kleci teď mám Pana Piškota, který hryže kokosový ořech, hloupá náhoda. Když se to tak vezme, tak žiju v pokoji se zabijákem, a nejhorší je, že se vůbec nebojim. Zvykla jsem si na něj a po celých pět let aspoň vím, že v pokoji nejsem sama. Jen to neustálé bouchání a hryzání mě ze začátku rozčilovalo, ale už jsem zvyklá. Největší hluk dokáže udělat s vlašským ořechem. Zase ten ořech. To neni možný. Prostě mu žádný ořech nevydrží. No, takže když dostane vlašák, tak to slyší snad celá vesnice. Brousí si zuby, to je vám ale kraválu, jako když se řeže dřevo motorovou pilou.
Nejvíce mu chutnají mrkvičkový granule a čerstvá okurka. S okurkou vždycky lítá po kleci, jako by ji všem ukazoval, poté ji rychlostí blesku sní, a pak poskakuje u dvířek a vyžaduje další. A když mu nikdo nevyhoví, tak začne vyhazovat všechno z klece na zem, ještě že mám ten ruční vysavač, který jsem dostala k narozeninám.
Je to taková moje bordelářka v kleci, kterou jen tak nikdo nemá. Je jedinečná a určitě umí karate, jinak si smrt Pana Ořecha neumím vysvětlit.
Isabela Moravcová, Gymnázium Slaný, 3. ročník
27. 12. 2009, 13:30
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01