prababička
Je smutný ,když vám zemře prababička.Jako miminko jsem jí "viděla "srandovní,veselou, ale hlavně šťastnou.
Když mně bylo 6 let jezdili ,jsme za ní do nemocnice.Už jí bylo moc let a nebyla už šťastná.Byla v kritickém stavu , mamka pak už mě k ní raději nebrala.Když vidíte člověka, který už neví ani vaše jméno, je tu smutné.
Pro mojí mamku to byla babička ,která měla koťata!!
Jenže jednoho krásného zimního dne mamce poslal děda sms v ní bylo : babička zemřela.Mamka brečela , a já taky, to víte, je kus mé rodiny pryč.
Co se dá dělat, musela jsem se smířit ,ale je to hrozné ,když mi prababička zemře.
Já si jí moc nepamatuji ,a prababička Mařenka neví moje jméno.Je mi z toho do breku ,musím to překonat ,život jde dál.
Ale na tu usměvavou paní nejde zapomenout.I když se mi někdy zdá ,že pořád žije v Mimoni.Už jsou to asi 3 nebo 4 roky.Já už jsem si na to zvykla.Jenže je to hrozné ,když vám někdo umře .
Mám tě ráda , Mařenko a nikdy nepřestanu vzpomínat, jak jsi mě chovala jako malé miminko,když se dívám na fotku.
Sbohem .........
Když jsem to psala, tak jsem brečela ...Musím si utřít modré oči , a snad další článek napíšu v klidu.
Fotografie:
minulost
pohádková prababička
Michaela Hrabánková, 3.ZŠ Slaný, 5. ročník
23. 01. 2010, 12:27
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili:
10 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.