Jak to mohla udělat?Vždyť jsem její dcera!

Už odmalička,měla moje máma radši mého bratra.A mě postupem času docházelo,že se s tím musím smířit,že mi nic jiného ani nezbývá a s tak jsem se s tím také už dávno smířila.Ale vždycky mi přišlo nefér,že o bratrovi mluví na každém rohu.Jak je na něj pyšná,že je fakt zlatej a chytrej atd.a jávždycky stála v povzdálí a mlčky se slzama na krajíčku oka pozorovala.Pokaždé jsem si říkala,že lidé by si měli být rovni,ale to my si v máminých očích teda nejsme.Podle mě,se takhle ke mě chová jen proto,že neví jak se ke mě má chovat,třeba moje babička udělala někde ve výchově malou chybu,no to já doopravdy nevím a asi se to nikdy nedozvím.Ale neoviňuju z toho babičku to v žádném případě.Tohle beru jako zklamání,ale ne jako to největší.Moje největší zklamání,teda aspoň tak to cítí moje srdíčko.Bylo když mě máma v noci vyhodila z domova

Bylo to v listopadu okolo 6hodiny večer a máma byla naštvaná na tátu,a tak mě k němu chtěla dát,ale pro ní byl ten problém,že táta se teprve dnes vrátil z Vietnamu.Přiletěl před hodinkou,ale to ona nevěděla.Ale přesto mě vyhodila z domu a řekla,,Jdi si k tátovi"Já jsem jí taktně naznačila,že to přehnala,ale ona mě vykopla se slovy,,Jdi za tátou ten tě chce."To mě dostalo úplně na dno.Brečela jsem ,ale to na mámu neplatí?né teda u mě u mého bratra ano.Šla jsem tedy za tátou.Ten bydlel s přítelkyní.Já jsem tam přišla s brekem a se sbalenýma věcma.Táta a jeho přítelkyně mě tam u nic nechali asi tak 2 týdny,a potom jsem se přestěhovala k babičce.

Tohle je zklamání,které mámě nikdy nezapomenu!

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%