Žravec nebo dietářka?

Kdyby jste si náhodou nepamatovali, tak už bylo řečeno, jak moc jsem závislá na jídle. Od útlého dětství, což je vám tedy doufám známo. Pokud jste ovšem četli mé předchozí články, bude se vám zdát má následující teorie nepravděpodobná – leč, všechno je možné.

    Víte, je zvláštní, že člověk dovede být závislý na dvou naprosto se vylučujících věcech najednou. Nevěříte? Já jsem toho živoucím příkladem. Miluji jídlo, že ano? Zvláště pak samé nezdravé dobrůtky jako krokety, smažené sýry, ideálně to vše s tatarkou, nějaký ten fastfood mi také není cizí a když se naskytne knedlo vepřo, neváhám zpucovat spousty bramborových knedlíků. Asi bych se úplně neměla chlubit ani tím, že jsem byla schopna se vsadit na táboře a bramborových knedlíků s cibulkou zdlábnout téměř čtyřicet, čímž jsem pochopitelně zahanbila nejednoho kluka. Myslím, že je zcela evidentní, jak ráda baštím. Přes všechna tato jasně hovořící fakta mám ještě jednu závislost – diety! Zvláštní? Divné? Kdepak…

    Touha po dokonalé postavě hraje v mém životě značnou roli. Vylučuje se to ovšem s dobrým, nezdravým jídlem. Nevím, jestli na štěstí či na neštěstí, ale uvědomovala jsem si své sklony ke kulatosti už asi od svých třinácti let. Postupně jsem se dozvídala cosi o kaloriích, zdravém životním stylu a podobně. Měla jsem období, kdy se hublo a pak zase takové, kdy jsem se cpala.  Fungovalo to dobře a nemusela jsem se stresovat. Pak jsem ale vlezla na ten náš gympl a nemůžu se vynadávat. Rozčílená nebo vynervovaná z písemky jsem se v prváku vrhala k bufetu s úžasně milou paní a hltala tamní báječné bagety. O jejich dokonalosti dnes již značně pochybuji. Nicméně jsem stačila nabrat nějaké to kilo a docela rychle. Zase nastalo dietní období. Nedalo se vydržet dlouho. Když se ovšem schylovalo k létu, nastolila jsem dietu natvrdo. Psala jsem si, co jím, jak to jím a jestli jím správně, dodala jsem cvičení a hned to šlo. Sundala jsem přebytečná kila do plavek a užila si léto. Sem nebo tam jsem se nacpala a pak jsem zase hubla. A tohle už mi zůstalo. Ať si říkám sebevíc, že dietu nedržím, jeden den se najím a druhý mám výčitky. Když mám hlad, koupím si celozrnný rohlík místo bílého, jablko místo sušenky a kuřecí šunku místo párku. Představuji chodící kalorické počítadlo. Jsem schopna sestavit nejeden dietní jídelníček a bez kalkulačky (abych si kalorie dopočítala) se nehnu na krok. Ano, připadám si chvílema jako blázen, jenže už se toho asi nezbavím. Zrovna prvního března jsem opět nastolila  přísnou dietu a počítám každičkou kalorii, léto se pomalu blíží, ač to tak nevypadá.

     Dobrý týden už tedy trpím touhou po dokonalé, pečené klobáse s křenem, hořčicí a měkkým chlebem… Ale těch kalorií?!

 

Uznejte, že jde být závislý na dvou naprosto si proti řečících věcech a dejte si něco dobrého. Ovšem! Pozor na kalorie…!

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283