Mělnická výhra.
Je prosinec 2008 a já ležím doma. Skolila mě nějaká pozdně-podzimní chřipka a odtrhla mi přístup k okolnímu světu. Ale už je to lepší, zítra bych snad mohl jít do školy. Ležím u televize a z hrnku s čajem stoupá pára. Mmm..zelený čaj.
Když tu se mi rozdrnčel mobil. Neznámé číslo. Sakra kdo by po mě zrovna teď toužil? Naštvaně zvedám telefon a co nejvíce nepříjemným hlasem se představuji, aby dotyčný veděl, jakou laskavost dělám, že mu to vůbec zvedám. Beztak to bude nějaký infantilní průzkum ohledně Vánoc. Prostě jsem neměl náladu.
"Ahoj Vojto!", podle hlasu jsem poznal naši profesorku češtiny. "Pamatuješ si, jak jsme psali do té soutěže? Vzpomínáš? Vyhrál jsi druhé místo a zítra je předávání!" Cože? Mě vybrali? To snad není možné. "Zítra doufám přijdeš do školy, v devět hodin jedeme do Mělníka. Měj se."
Byl jsem neuvěřitelně šťastný. Ne proto, že vyhraji nějakou cenu. Stejně to bude nějaká reklamní propiska. Byl jsem rád za to, že někdo dokáže mou práci ocenit.
Druhý den jsem se nemohl dočkat, až bude devět. Z naší školy nás tam jelo kolem patnácti. Ti všichni se ve své kategorii umístili na prvním, druhém, nebo třetím místě. Obrovský úspěch pro školu. Přijeli jsme na místo a posadili nás k velkému stolu, kde bylo spoustu jídla a pití. Byl jsem druhý z padesáti. A měl jsem radost.
"A na druhém místě se umístil..." Vstal jsem a šel jsem si pro diplom a pro cenu. Dostal jsem krásný MP4 přehrávač. Vzhledem k tomu, že jsem čekal propisku, mě to hodně potěšilo.
Pokládám to za svou největší výhru nejen kvůli ceně přehrávače, ale hlavně pro ten pocit, že vás někdo ocenil.
Fotografie:
.
Vojtěch Kašpar, Gymnázium Slaný, 9. ročník
23. 11. 2009, 07:40
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili:
15 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.